Sledujte: Komentáře - Analýzy - Reportáže - Záznamy - Alternativní info

Svoboda slova na ústupu? Petr Hampl o nebezpečí současného režimu

Svoboda slova na ústupu? Petr Hampl o nebezpečí současného režimu

Jaký je skutečný stav demokracie v České republice? Proč dochází k kriminalizaci politické opozice a jakou roli v tom hraje současná mocenská elita? Jaký dopad bude mít případný návrat Donalda Trumpa na světovou politiku a jaké změny se odehrávají v samotných Spojených státech? Pozvání do pořadu Aby bylo jasno moderátorky Jany Bobošíkové přijal sociolog, publicista a analytik Petr Hampl, který otevřeně hovoří o stavu české demokracie, geopolitických posunech, financování neziskových organizací i budoucnosti Evropy.

Rozhovor s Petrem Hamplem poskytuje hlubokou analýzu současného politického a společenského dění v České republice i ve světě. Hampl se obsáhle vyjadřuje k řadě klíčových témat, včetně svobody slova, kriminalizace politické opozice, geopolitických změn a kontroverzních společenských otázek. Jeho názory jsou podloženy specifickými argumenty a postřehy, které stojí za to detailněji prozkoumat.

Kriminalizace opozice a stav demokracie v ČR

Hampl ostře kritizuje současný stav demokracie v České republice. Tvrdí, že nežijeme v režimu, který by odpovídal učebnicovým definicím demokracie, ale spíše v oligarchické vládě, kde mocenská a finanční elita nemá důvod se ohlížet na ústavu a zákony. Podle Hampla jsou ústavy a zákony pouze formální dokumenty, které nemají reálný vliv na chování těch, kteří mají moc.

V kontextu stíhání Tomia Okamury Hampl uvádí, že nejde ani tak o otázku ústavy a paragrafů, jako spíše o projev odhodlání vládnoucí skupiny tvrdě postupovat proti opozici. Klíčové je podle něj zhodnotit, jaké odhodlání má vládnoucí skupina a jaké mocenské převahy jsou ochotni použít k "zašlápnutí" Okamury. Hampl doporučuje číst výroky politiků o demokracii tak, že se jedná o režim, kde vládnou "demokraté", přičemž svoboda je vyhrazena pouze pro vybrané skupiny, nikoliv pro "populisty a nebezpečné lidi". Hampl naznačuje, že i v samotných citátech politiků lze dekódovat snahu o udržení oligarchické struktury moci.

Trump a geopolitické změny

Hampl vnímá návrat Donalda Trumpa na politickou scénu jako zásadní moment pro globální politiku. Telefonát Trumpa s Vladimírem Putinem ohledně války na Ukrajině považuje za krok k mírovému řešení, který vychází z Trumpova racionálního vyhodnocení, že pokračování války není v zájmu Spojených států. Důraz klade na to, že Trump není veden ani tak dobrými úmysly, jako spíše pragmatickým kalkulem.

Hampl zdůrazňuje, že v USA probíhá revoluce, a doporučuje sledovat dějiny revolucí, abychom mohli lépe předvídat budoucí vývoj. Varuje před redukováním situace v Americe na pouhou změnu prezidenta a vyzývá k hlubšímu zkoumání mocenských změn, které se v zemi odehrávají.

Kauza Pospíšil a zákony v ČR

Hampl kritizuje případ Jiřího Pospíšila a surogátního mateřství jako důkaz toho, že v ČR neplatí pevné zákony pro všechny. Zdůrazňuje, že proti Pospíšilovi nebude zahájeno trestní stíhání, a úřady vystaví dokumenty na dítě, i když by neměly. To podle Hampla ukazuje, že Pospíšil patří k "partě, která je skutečně nad zákonem".

Kromě právního aspektu Hampl zdůrazňuje i společenský dopad případu. Kritizuje, že se politik, který se tváří konzervativně a prosazuje cenzuru, chová způsobem, který posouvá celou společnost jinam. Upozorňuje na zvýšená rizika a problémy, které to může způsobit dítěti, a celkově to vnímá jako negativní jev pro společnost.

Financování českých organizací ze zahraničí

Hampl se kriticky vyjadřuje k financování českých organizací ze zahraničí, zejména ze strany USA a George Sorose. Upozorňuje, že tento problém není nový, ale trvá už celou generaci. Kritizuje, že cokoliv ziskového je automaticky považováno za morální, a že by se mělo zkoumat, jak se kdo dostal k penězům.

Poukazuje na to, že i když Georg Soros nabízel peníze českým soudcům, ministerstvo spravedlnosti se nabídlo, že peníze bude distribuovat, aby z toho mělo provizi, a nikomu to nepřipadalo špatně. Hampl je přesvědčen, že bychom měli zkoumat, jakým způsobem se kdo dostal k penězům, a že bychom se neměli stydět za to, že někdo, kdo je bohatý, je amorální.

Anatomie Trumpova úspěchu

Hampl analyzuje klíčové faktory, které vedly k úspěchu Donalda Trumpa. Tvrdí, že podstatné se neodehrálo ve volební kampani, ale předtím, během několika let, kdy se ve Spojených státech zformovala úplně jiná mocenská koalice. Tato koalice zahrnuje vlastníky, dělnickou třídu, mladé počítačové odborníky, křesťanské fundamentalisty a konspirační teoretiky. Podle něj je tato koalice silnější než koalice profesionálních manažerů, intelektuálů a byrokratů, která vládla dosud.

Hampl vidí tři základní konflikty, které vnímají Trumpovi příznivci: střet mezi národním a globálním kapitálem, mezi výrobní a finanční sférou a mezi manažerskou třídou a vlastníky. To, co se stalo ve Spojených státech, můžeme interpretovat jako revoluci skutečných vlastníků, lidí pracujících ve výrobě a národního kapitálu proti druhé straně. Spojujícím prvkem této koalice je záměr obnovit Ameriku jako samostatný a průmyslový stát.

Role sociálních sítí

Hampl zdůrazňuje obrovskou roli sociálních sítí v úspěchu Donalda Trumpa, zejména převzetí Twitteru Elonem Muskem. Převzetí Twitteru vnímá jako bod zlomu, který umožnil Trumpovi efektivně komunikovat s voliči. Podle Hampla revoluce nemění poměry, ale spíše ukazuje, k jaké změně poměrů už došlo. Obsazení Bastilly nezměnilo mocenskou situaci, pouze ukázalo, že monarchie už je tak rozložená, že se nedokáže ubránit. Stejně tak převzetí Twitteru ukázalo, že poměry moci se změnily a Trumpa už nebylo možné zastavit.

Změnu postoje Marka Zuckerberga a přesun monitorovacího centra Facebooku do Texasu vnímá jako reakci na mocenské změny a snahu přizpůsobit se nové situaci. Hampl přirovnává sebekritiku Zuckerberga k sebekritice v 70. letech normalizace v Československu. Domnívá se, že Zuckerberg dokázal dobře rozpoznat, že došlo k mocenské změně, a že se musí rychle přidat k nové elitě.

Trumpismus v Evropě a ČR

Hampl nepředpokládá, že by americká revoluce měla tendenci k vývozu, ale že Spojené státy se budou chovat jinak a budou vzorem pro jiné země. Zastavení financování mnoha věcí v zahraničí vnímá jako snahu bránit sebe sama, protože mnoho aktivit se vracelo do Spojených států a ovlivňovalo americkou situaci.

Hampl zdůrazňuje, že aliance se musí formovat národně, a že česká aliance by musela být jiná než americká. Připouští, že na Trumpovi politice přitahuje hlavně jeho úspěch, ale obává se, že politici nechápou, o co jde. Domnívá se, že stejné aliance se mohou zformovat i jinde, ale musí se formovat národně.

Evropský progresivismus a budoucnost EU

Hampl upozorňuje, že protistrana bude povzbuzena úspěchem Trumpa a oslabením některých skupin financovaných z USA. Připouští, že Evropa může zůstat skanzenem amerického myšlenkového odpadu.

Předvídá, že agresivní hráči budou mít v mezinárodní politice snadnější pozici, a že poroste role jednotlivých států na úkor evropského centra. Domnívá se, že státy, které si dokážou jasně formulovat a agresivně hájit své zájmy, budou mít lepší pozici. ČR vnímá jako "území", nikoliv jako stát s vlastní vizí, a že je potřeba, aby se k moci dostala skupina lidí, která to změní.

Volby 2025 a hrozba represí

Hampl nevylučuje zrušení voleb, ale nepovažuje to za pravděpodobné, protože ve vládnoucí vrstvě chybí odvaha k takovému kroku. Čeká spíše hysterické reakce a drobné šikanování, ale ne masové zatýkání. Důvodem je podle něj davová mentalita vládnoucí vrstvy a nedostatek osobností s dostatkem odvahy.

Hampl vyzývá k soustředění se na reálnou moc, na to, kdo má peníze, a na posilování vlastních pozic. Zdůrazňuje, že je nutná změna systému a radikální změna, která přesměruje celkový civilizační vývoj. Apeluje na aktivitu opozičních projektů, osvětových spolků a médií, které budou společnost rozhýbávat. Podle Hampla je klíčové, aby se objevila vize optimistické a technologicky pokročilé země, která dokáže oslovit lidi ve středu společnosti, kteří chtějí normálně žít a mít stabilní budoucnost pro své děti.

cenzura, Jana Bobošíková, Petr Hampl, Aby Bylo Jasno, demokracie, kriminalizace opozice

Publish modules or show menu, search form, social, contact info to the "dialog" position.