Vrací se Hitlerova éra? Německo opět razantně zbrojí!
Německo vstupuje do nové éry expanzivní fiskální politiky, jejíž součástí je nejen masivní investice do infrastruktury, ale také razantní navyšování vojenských výdajů. Tento trend, podporovaný budoucím kancléřem Friedrichem Merzem a opozičními Zelenými, vyvolává obavy z opakování minulých chyb. Pokud se podíváme do historie, vidíme, jak obdobné procesy v minulosti vedly k destabilizaci Evropy a světa.
Historická paralela: Hitlerovo zbrojení a jeho následky
Ve 30. letech 20. století se Německo pod vedením Adolfa Hitlera vydalo na cestu rapidní militarizace. Hitlerova doktrína "lebensraumu" vedla k nejprve skrytému, poté otevřenému zbrojení, které vyústilo v rozpoutání druhé světové války. Současné kroky Německa sice nejsou tak agresivní, ale jejich rozsah a geopolitická dynamika opět vzbuzují obavy.
Dnešní Německo plánuje investice do zbrojení v rozsahu stovek miliard eur a systematické posilování Bundeswehru. Tento trend je částečně motivován geopolitickou nedůvěrou v USA a posilováním vlastní zpravodajské nezávislosti. Obdobné argumenty se objevovaly i ve 30. letech, kdy se Hitler odvolával na potřebu obrany proti větším mocnostem, ale výsledkem bylo největší krveprolití v dějinách.
Evropa proti Rusku: Opakování osudové chyby
Evropské mocnosti se v minulosti opakovaně pokoušely o vojenské tažení proti Rusku. Ať už šlo o Napoleona v roce 1812 nebo Hitlerovu Operaci Barbarossa v roce 1941, výsledek byl stejný: absolutní fiasko pro invazní armádu. Každé z těchto tažení začalo s obrovskými nadějemi a vírou v rychlé vítězství, ale skončilo katastrofou.
Současné vyjádření generála Karla Řehky o možnosti války mezi NATO a Ruskem naznačují, že se Evropa opět dostává do podobné pasti. NATO buduje vojenské základny u ruských hranic, aby eliminovalo logistické problémy, které v minulosti vedly k porážkám. Nicméně se zdá, že vojenské elity znovu podceňují schopnost Ruska mobilizovat se a přizpůsobit se dlouhodobému konfliktu.
Obří stimulační balíček a zbrojení bez omezení
- Obří stimulační balíček: Německo plánuje investovat 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu korun) během deseti let do své chátrající infrastruktury. Tento balíček byl schválen pod tlakem času, aby se předešlo zablokování reforem ústavní dluhové brzdy silnou opozicí.
- Výdaje na obranu bez omezení: Došlo k úpravě ústavní dluhové brzdy, která umožní státu půjčovat si neomezené prostředky na obranu nad rámec jednoho procenta HDP. Zde použili trik, kdy zrušení dluhové brzdy odhlasovali ještě ve starém složení parlamentu, protože nové, vzniklé po volbách by nesehnali ústavní většinu.
Ekonomické dopady a rizika pro Českou republiku
Z růstu německých investic by mohly těžit české firmy, zejména v oblasti zbrojařského průmyslu. Nicméně tato situace s sebou nese i rizika. Masivní zadlužování a vládní intervence mohou destabilizovat evropské trhy a vést k inflaci a růstu úrokových sazeb, což by negativně dopadlo na českou ekonomiku.
Historie se opakuje. Dokáže se Evropa poučit?
Pokud se historie skutečně opakuje, pak každá vojenská avantýrka proti Rusku povede jen k další tragédii. Zásadní otázka proto zůstává: poučí se Evropa konečně z vlastních chyb, nebo bude odsouzena je znovu prožít?
