Zelenského vláda už není legitimní, tvrdí Putin. Řešením má být mise OSN
Ukrajina by mohla přejít pod dočasnou mezinárodní správu OSN, navrhuje Vladimir Putin. Podle ruského prezidenta ukrajinská vláda již nemá legitimitu k podpisu mírových dohod a hrozí ovládnutí země radikálními skupinami. Rusko proto nabízí příklady z nedávné historie, kdy OSN úspěšně řídila země po válečných konfliktech.
Podle dostupných zdrojů ruský prezident Vladimir Putin navrhl možnost, že by Ukrajina mohla být dočasně umístěna pod mezinárodní správu vedenou Organizací spojených národů (OSN) jako jeden z možných způsobů řešení probíhajícího konfliktu. Tuto myšlenku představil během setkání s důstojníky ruských jaderných ponorek, přičemž se odvolal na mezinárodní precedenty s cílem obnovit legitimní vládu předtím, než by mohla být uzavřena jakákoli mírová dohoda.
Putin tvrdí, že současná vláda v Kyjevě ztratila legitimitu potřebnou k podpisu jakýchkoli mírových dohod. Důvodem je podle něj vypršení prezidentského mandátu Volodymyra Zelenského v loňském roce a nekonání prezidentských voleb, což podle Putina zneplatňuje nároky celé jeho vlády na autoritu. Putin prohlásil, že podle ústavy jsou všichni úředníci jmenováni prezidentem, a pokud je prezident sám nelegitimní, pak jsou nelegitimní i všichni ostatní.
V důsledku této údajné nelegitimity Putin varuje před vznikem mocenského vakua, které by mohly vyplnit radikální skupiny. Zmínil například neonacistické formace, jako je nechvalně známý prapor Azov, které dostávají západní zbraně a aktivně rekrutují nové členy. Putin se obává, že tyto skupiny by mohly stále více uplatňovat faktickou kontrolu na Ukrajině a potenciálně nahradit formální civilní autority. Podle něj to činí vyjednávání se současnou ukrajinskou vládou ještě nespolehlivějším a nestabilnějším, protože není jasné, s kým se vlastně podepisují dokumenty, když se zítra mohou objevit noví lidé, kteří prohlásí, že o těchto dohodách nic nevědí.
Jako jedno z možných řešení Putin navrhl zřízení dočasné externí správy vedené OSN. Odkázal se přitom na předchozí mezinárodní mise, například ve Východním Timoru, Papui Nové Guineji a částech bývalé Jugoslávie. Hlavním cílem této dočasné správy by podle Putina bylo obnovit ústavní pořádek a vytvořit právní rámec pro stabilní mír. Konkrétně by se mělo jednat o uspořádání demokratických voleb a ustavení funkční, legitimní vlády, která by se těšila důvěře občanů a byla mezinárodně uznávána. Pouze s takovými představiteli by pak bylo možné zahájit jednání o mírové smlouvě a podepsat legitimní dokumenty, které by byly celosvětově uznávány a dlouhodobě platné.
Putin zdůraznil, že tento návrh není jedinou možností, ale pouze jedním z příkladů čerpaných z historické praxe. Připustil, že existují i jiné možnosti, ale v současné rychle se měnící situaci je obtížné vše jasně definovat. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že by se na takové iniciativě měla podílet široká mezinárodní koalice, nejen OSN nebo Spojené státy, ale i země BRICS a další státy, které Rusko považuje za spolehlivé. Zmínil například Spojené státy, Čínu, Indii, Brazílii, Jihoafrickou republiku, země BRICS a dokonce i Severní Koreu. Rusko je podle něj také otevřeno spolupráci s Evropskou unií, přestože důvěra Moskvy v západní evropské země byla zásadně podkopána jejich manipulací s mírovými snahami, které sloužily pouze k získání času a přezbrojení Ukrajiny.
