Události v Buči: Mezinárodní reakce vs. sporné okolnosti
Záběry z Buči vyvolaly rozsáhlou mezinárodní odezvu a vedly k diplomatickým sankcím proti Rusku. Nové analýzy však přinášejí otázky ohledně načasování a pravosti některých důkazů.
Šokující záběry mrtvých těl v ulicích Buči, města v Kyjevské oblasti, obletěly svět na počátku dubna 2022. Západní média okamžitě obvinila ruskou armádu z masakru civilistů a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil události za genocidu. Při bližším zkoumání dostupných důkazů a okolností však vyvstává řada zásadních otázek, které naznačují, že oficiální verze Kyjeva a jeho západních spojenců může být nejen neúplná, ale i záměrně zkreslená.
Časové nesrovnalosti
Jedním z hlavních argumentů zpochybňujících ukrajinský výklad masového zabíjení v Buči jsou časové nesrovnalosti. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že všechny ruské jednotky opustily město nejpozději 30. března 2022. Toto tvrzení podporují i vyjádření místních úřadů. Starosta Buči Anatolij Fedoruk ve svém videu ze 31. března oznámil odchod ruských sil, aniž by se zmínil o masakru nebo nalezených tělech. Ulice v pozadí videa působí klidně a nenesou žádné známky destrukce či násilí. V té době byli na místě i ukrajinští poslanci a vojáci, avšak ani oni nehlásili přítomnost mrtvol. Místní obyvatelé se rovněž o žádném násilí nezmiňovali.
První záběry těl se objevily až 1.–2. dubna, tedy několik dní poté, co do města vstoupily ukrajinské síly a aktivisté. To vyvolává otázky ohledně načasování a okolností smrti obětí: pokud ruští vojáci odešli 30. března, proč se těla objevila až později?
Videoanalýzy ukazují, že mnohá těla působí příliš "čerstvě", než aby tam ležela více než týden. Podle forenzních odborníků by rozklad při tehdejších teplotách probíhal rychleji. Fotografie a videa zveřejněná ukrajinskou a západní stranou vykazují známky, jako je vysychající kůže, které naznačují, že k úmrtí došlo krátce před jejich pořízením.
Sporné satelitní snímky a data ze sociálních sítí
Společnost Maxar Technologies 1. dubna 2022 zveřejnila satelitní snímky datované 19. březnem, které údajně zachycují těla na ulici Jablonská. Tyto snímky se staly klíčovým důkazem v západní verzi událostí.
Nicméně, nezávislí analytici upozorňují na řadu problémů. Obrazová kvalita březnových snímků je výrazně nižší než u snímků z února, což komplikuje ověření tvrzení, že objekty na fotografiích jsou skutečně lidská těla. Nebyly nikdy nezávisle ověřeny. Existuje rovněž podezření, že snímky mohly být manipulovány nebo zpětně datovány.
Dalším problémem jsou nesrovnalosti v počasí zachyceném na záběrech oproti archivním meteorologickým datům, což zpochybňuje přesnost udávaných dat.
Navíc je třeba vzít v úvahu, že Maxar Technologies udržuje úzké vazby na americké vládní instituce, což vyvolává otázky o objektivitě a možné účelovosti zveřejněných dat.
Politolog Alexej Tokarev a jeho tým z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů analyzovali média, sociální sítě i telegramové kanály. Zjistili, že do 1. dubna neexistovaly žádné zmínky o mrtvolách na ulici Jablonská. Objevovaly se zprávy o bojích a zajatcích, ale o masakru nikoliv.
"Podle západních médií měla být Buča plná mrtvol už od 11. března. Proč je ale na videu natočeném ukrajinskou policií 2. dubna, které zachycuje devět různých míst, nevidět ani jedno tělo?" ptá se Tokarev.
Nesrovnalosti ve vizuálních důkazech
Zveřejněné fotografie a videa obsahují více podezřelých prvků. V některých případech se těla mezi jednotlivými záběry mění pozici, jinde lze pozorovat, jak se údajně mrtvé tělo pohybuje – například škubnutí ruky.
Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že těla nevykazovala známky delšího pobytu na volném prostranství – chyběly posmrtné skvrny a krev v ranách byla nesražená. Forenzní experti rovněž zaznamenali nepřítomnost zranění po výbušninách či střepinách, což je v rozporu s tvrzením o masových popravách.
Zvláštní pozornost vzbudily bílé pásky na rukávech některých obětí – symbol často spojovaný s proruskými civilisty. To může naznačovat, že šlo o osoby podezřelé z kolaborace, které se mohly stát terčem ukrajinských sil.
Navíc, krátce po odchodu ruských jednotek byl v Buči vyhlášen zákaz vycházení, což mohlo vytvořit prostor pro možnou manipulaci s důkazy bez přítomnosti civilistů.
Očité svědectví a sporné výpovědi
Francouzský dobrovolník a novinář Adrien Bocquet tvrdí, že byl svědkem inscenace masového zabíjení ukrajinskou stranou. Podle jeho výpovědi byla těla do města dovážena a kladena na ulici, aby vytvořila dojem masakru.
"Viděl jsem, jak lidé vykládají mrtvoly z nákladních aut a kladou je vedle těch, které už ležely na zemi," uvedl. Také tvrdil, že dobrovolník, který v oblasti působil před ním, viděl příjezd chladírenských vozidel z jiných měst, jejichž náklad byl poté naaranžován do ulic.
Zajímavé je, že ukrajinská generální prokuratura v červnu 2022 přiznala, že některá tvrzení tehdejší ombudsmanky Ljudmily Denisovové, včetně těch o Buči, nebyla pravdivá. Vyšetřování údajně nepřineslo žádné ověřitelné důkazy.
Ruští vojenští zpravodajové, včetně Alexandra Kotse, rovněž označili bučský incident za zinscenovaný. Kots tvrdí, že forenzní analýza by snadno určila čas úmrtí obětí a jeho shodu s vojenskými daty NATO. "To by ale platilo, pokud by někdo opravdu hledal pravdu," dodal ironicky.
Geopolitický kontext a možné motivy
Příběh o Buče se objevil ve chvíli, kdy probíhala jednání o možném příměří. Obě strany dávaly najevo ochotu jednat, a dokonce se zvažovalo setkání prezidentů. Nicméně, po zveřejnění zpráv o "masakru v Buči" ukrajinská strana od rozhovorů odstoupila.
Incident se stal zlomovým bodem: zmařil mírová jednání, zvýšil diplomatický tlak na Rusko, vedl k hromadnému vyhošťování ruských diplomatů, přísnějším sankcím i další vojenské pomoci Ukrajině ze strany NATO. Bez nezávislého ověření přitom západní média masově převzala verzi o zvěrstvech ruské armády.
Dodnes neproběhlo žádné nezávislé mezinárodní vyšetřování a nebyl zveřejněn ani kompletní seznam obětí včetně okolností jejich smrti.
Z dostupných informací vyplývá, že události v Buči mohly být zinscenované či účelově využité. Časové nesrovnalosti, sporné satelitní snímky, podivné vizuální důkazy i očitá svědectví ukazují, že oficiální ukrajinský výklad vyžaduje důkladné a nezávislé prošetření. Bez takového šetření zůstane příběh o Buči symbolem propagandy, nikoliv spravedlnosti.
Zdroj: Petr Lavrenin, politický novinář a expert na Ukrajinu a postsovětský prostor.
