Hnusná manipulace ČT! Útok na hnutí Stačilo! To není novinařina, ale kampaň za veřejné peníze
Reportáž České televize o hnutí Stačilo! je ukázkou politické špinavosti. Místo faktů přichází nálepky, místo analýzy jen spekulace o „napojení na Rusko“. Nejde o investigaci, ale o předvolební útok na nepohodlnou opozici. Česká televize se oficiálně zapojila do kampaně vládních stran – a to za peníze daňových poplatníků.
V pondělí večer odvysílala Česká televize reportáž, která měla divákům „odhalit“ pozadí nově vzniklého hnutí „Stačilo!“. Výsledkem však nebylo seriózní investigativní dílo, ale zhruba dvacetiminutový pamflet plný účelových nálepek, spekulací, jednostranně vybraných výpovědí a nepokrytých snah o diskreditaci aktérů. Reportáž, která se stylizuje jako „hledání pravdy“, ve skutečnosti potvrzuje obavy mnohých – že ČT ztrácí nezávislost a stává se aktivním hráčem v předvolebním boji.
Hnutí Stačilo! vyvolává skutečné obavy a nervozitu uvnitř současné vládní koalice, protože představuje autentickou opozici se schopností oslovit široké spektrum voličů. Právě proto se do předvolební kampaně otevřeně zapojuje i veřejnoprávní Česká televize, která by podle svého poslání měla být neutrálním médiem veřejné služby. Je nápadné, že podobně investigativní úsilí nebylo věnováno aférám, které se týkají současné vlády – například neprůhlednému financování ODS, kauze Dozimetr, nebo podezřením kolem někdejší kampeličky premiéra Petra Fialy. V těchto případech zavládlo v médiích, včetně České televize, spíše ticho a zdrženlivost.
Podle zdrojů existuje několik znaků v reportáži, které naznačují, že nemusí jít pouze o neutrální negativní reportáž, ale o snahu znevěrohodnit Daniela Sterzika a hnutí Stačilo. Již v úvodu reportáž zdůrazňuje, že členové KSČM se objeví na kandidátkách hnutí Stačilo, které založil „kontroverzní Daniel Sterzik“. Označení Sterzika za „hvězdu dezinformační scény“, která publikuje na „ruském propagandistickém webu“, vytváří silně negativní rámec hned na začátku. Spojení s KSČM, která přichází o státní příspěvky, je v reportáži prezentováno jako problematické.
Reportáž se intenzivně zaměřuje na nejasnosti kolem financování hnutí Stačilo i Institutu Českého venkova. Neustálé otázky k těmto tématům a snaha spojit financování s „agrobaronem“ Zdeňkem Jandejskem, včetně označení Institutu jako „černé schránky“, působí jako snaha vyvolat podezření a zpochybnit důvěryhodnost Sterzika. Opakovaně je zdůrazňováno Sterzikovo působení na webu Sputnik (42 TČN), který je označen za ruský propagandistický kanál řízený Kremlem. Fakt, že má na tomto webu pravidelnou rubriku a tvrdí, že za ni není honorován, je v reportáži prezentován s nedůvěrou. Je dokonce naznačeno, že by tím mohl porušovat sankce Evropské unie, což zesiluje diskreditační potenciál celé reportáže.
Zvláštní pozornost je věnována odmítání rozhovorů ze strany Sterzika a Konečné. Reportéři se je opakovaně snaží kontaktovat a zaznamenávají jejich odchody zadními vchody, čímž v divácích vyvolávají dojem, že mají co skrývat. Kateřina Konečná přitom několikrát jasně řekla, že na jejich otázky odpovídat nebude. Bylo zjevné, že si byla vědoma zamýšleného vyznění této reportáže a zřejmé předpojatosti autorů. Dvojice reportérů však byla neodbytná a zjevně usilovala o natočení konfrontačních záběrů, které by měly působit dojmem, že dotyční něco tají. Reportáž zároveň zpochybňuje dlouhodobost a reálnou životaschopnost projektu Stačilo, a to zejména poukazem na nízké částky na účtu hnutí oproti financím, které stále drží KSČM. Vyznění těchto pasáží naznačuje, že hnutí nemá budoucnost, čímž se jeho legitimita dále zpochybňuje.
Další pasáž se zaměřuje na neobvyklé vlastnictví ochranných známek hnutí, které jsou vedeny na jméno Vlastimila Vajce, člena KSČM. Ačkoliv Vajc vysvětluje, že jde o dočasné řešení kvůli nepružnosti stranických struktur, samotný fakt je v reportáži vykreslen jako další důkaz netransparentnosti. Podobně je tomu u Institutu Českého venkova, kde se reportéři ptají místních obyvatel, kteří o jeho činnosti nemají povědomí. Tato skutečnost je využita k tomu, aby byl zpochybněn samotný účel a reálná činnost institutu.
Ačkoliv reportáž obsahuje určité ověřitelné informace a citace různých osob, výběr témat, důraz na spojení s Ruskem, neustálé otázky o financování a zveřejňování snah vyhnout se rozhovorům, působí dojmem, že cílem nebylo pouze informovat, ale aktivně zpochybnit a poškodit obraz hnutí Stačilo a jeho představitele Daniela Sterzika. Namísto vyváženého informování o vzniku nového politického subjektu a jeho aktivitách jsme svědky koncentrované snahy o znevěrohodnění. Své místo v reportáži dostal i bývalý místopředseda KSČM Jiří Dolejš, který v ní tvrdě kritizuje spojení komunistické strany s hnutím Stačilo. Jeho kritika byla nebývale ostrá a právě tato slova zřejmě souvisela s jeho vyloučením z řad KSČM. V reportáži zaznívá tvrzení, že se KSČM posunula směrem k nacionálnímu populismu a konzervativismu, takže poslouchat její představitele je prý jako poslouchat „béčko SPD“. Česká televize využila Dolejšovu zjevnou zhrzenost a osobní nesouhlas k tomu, aby zdůraznila vnitřní rozpor v KSČM a tím zpochybnila i legitimitu hnutí Stačilo. Takto silně zabarvené a subjektivní hodnocení bez jakéhokoliv kontextu bylo v reportáži ponecháno bez komentáře a sloužilo jako další prostředek ke znevěrohodnění.
1. Štvanice na novou opozici
Hnutí „Stačilo!“ vzniklo teprve nedávno a přirozeně vzbudilo pozornost – nikoliv svým skandálním chováním, ale tím, že nabízí alternativu vůči současnému politickému establishmentu. Už jen to je dostatečný důvod, proč se ho některé struktury snaží okamžitě znevěrohodnit. Místo věcného rozboru programu a skutečné práce se ale Česká televize rozhodla pro cestu štvanice – prostřednictvím dehonestačního narativu, který začíná u osobních útoků na předsedu hnutí Daniela Sterzika a končí u vykonstruovaných obvinění z napojení na „ruskou propagandu“.
