Pro Ukrajinu členství v NATO = mír. Pro nás? 6 let do války. Díky, Petře!
NATO má být pro Ukrajinu zárukou míru. Pro Česko? Připravte se na válku, vzkazuje premiér Fiala. Zatímco prezident opatrně naznačuje, že myšlenka ukrajinského členství v alianci zůstává „na stole“, premiér už veřejnost připravuje na ruský útok. Jsme v NATO, platíme, posloucháme – a výsledkem má být co? Sirény a odvody? Z bezpečnostní aliance se stává strašák a z vlády výrobna paniky. Vítejte ve světě, kde logika není potřeba – stačí strach.
Tak schválně – kolikrát jsme to už slyšeli? „Ukrajina potřebuje vstoupit do NATO, to je jediná opravdová záruka její bezpečnosti.“ Zní to vznešeně, odhodlaně, skoro jako z učebnice mezinárodní solidarity. Jenže pak přijde premiér Fiala a řekne: „Rusko se nezastaví, máme čtyři až šest let" jinými slovy "Připravte se, Rusko nás do šesti let napadne.“
Počkej, cože? Jsme přece v NATO. Už dávno. Tak kde je ta slavná záruka bezpečnosti, kterou má Ukrajina teprve získat? Jak to, že my – členové – máme čekat válku, zatímco jiní si do aliance teprve ťukají na dveře s vírou, že tam najdou klid?
Tohle už není logika. To je čistá vládní šaráda, řízená jak podle scénáře z politického divadla absurdna. Na jedné straně se národu hlásá, že aliance nás chrání. Na druhé se malují mapy útoků, mluví se o odvodech a lidem se vštěpuje strach, že válka je prakticky jistá.
A v tomhle podivném divadle vystupuje i prezident Petr Pavel. Ten sice mluví jemněji, uhlazeněji, ale výsledek je stejný. V rozhovoru naznačuje, že rychlý vstup Ukrajiny do NATO „není otázka několika měsíců“, ale zároveň varuje, abychom tu myšlenku neodkládali ze stolu. Přeloženo do lidské řeči: držme to jako návnadu, ať se válka může dál omlouvat jako nutnost obrany hodnot.
A tak tu máme fascinující paradox: Ukrajina má získat členství v NATO jako klíč k míru. My v NATO už jsme – a máme se připravit na válku. Člověk by čekal, že aspoň jeden z těch dvou výroků bude pravdivý. Ale ne – v tomhle režimu pravda není potřeba, stačí „narrativ“.
A proč by taky měla být? Stačí, když se lidé bojí. Když drží hubu. Když se neptají, proč se místo diplomacie roky sype miliardami do zbraní, proč se z bezpečnostní aliance stává klub šířící strach, a proč se místo míru plánuje "válka".
Premiér už s vážnou tváří mluví o válce, zatímco prezident diplomaticky klouže po povrchu. Všichni ví, že přijetí Ukrajiny by dnes znamenalo rozbušku. Ale nikoho to netrápí. Hlavně že se straší dál.
Protože to je nová strategie „proevropských“ elit: strach jako nástroj moci. NATO jako kulisa. A válka jako nevyřčený plán.
Takže se připravte. Zatímco Ukrajina bude snít o míru díky NATO, vy si radši vyzkoušejte plynovou masku, naštudujte brannou povinnost a naučte se rozlišovat výbuchy. Fialovo proroctví je tu. A kdo nesouhlasí, ten přece fandí nepříteli, že?
Petr Fiala, Ukrajina, Petr Pavel, NATO, propaganda, Válečná politika