Setkání Putina s Trumpem a česká politika: Profesor Drulák v rozhovoru s Xaverem Veselým.
Jaké důsledky bude mít očekávané setkání Putina a Trumpa pro vývoj mezinárodních vztahů? Proč česká zahraniční politika podle profesora Druláka selhává a jak hodnotí roli ministra Lipavského? Jaký vliv má propaganda na veřejné mínění a proč Evropa čelí hrozbě postupného rozpadu? Pozvání do internetové televize XTV moderátora Xavera Veselého přijal politolog, diplomat, bývalý velvyslanec ve Francii a bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, který kriticky analyzoval současnou geopolitickou situaci a vyjádřil se k možnému směřování České republiky i Evropské unie.
Mezinárodní politika a vztahy
Profesor Petr Drulák zdůraznil, že od setkání setkání Putina a Trumpa očekává poměrně dost, protože Trump se snaží plnit své sliby. Trump sice s nadsázkou slíbil ukončení války na Ukrajině do 24 hodin, ale dal tím najevo, že situaci bere vážně a chce aktivně jednat.
Poukázal na neformální jednání, která již proběhla, a na telefonický rozhovor mezi Trumpem a Putinem, po kterém následovalo vyslání Trumpových lidí do Evropy, aby informovali o očekáváních. Profesor si myslí, že po třech letech, kdy byl Putin líčen jako blázen nebo zločinec, jde o průlom. Bezprostředně po setkání v Saúdské Arábii bude záležet na tom, co si dohodnou, ale už se rýsují základní parametry – například to, že USA neočekávají vstup Ukrajiny do NATO a že část území Ukrajiny bude ruská.
K otázce Krymu profesor Drulák uvedl, že z hlediska mezinárodního práva je Krym stále součástí Ukrajiny, okupovaný Ruskou federací. Uznává to jen málo států. Pokud by došlo k mírové dohodě, Rusko by požadovalo uznání Krymu jako svého území, což by znamenalo trvalý základ pro mír ve východní Evropě a ve světě.
Původním cílem Putina nebylo obsadit celou Ukrajinu, dokonce ani její polovinu. Profesor Drulák říká, že bychom měli brát vážně slova Putina. Po Majdanu chtěl Putin Krym, ale Donbas nechtěl ani na jaře 2022. Až na podzim 2022 včlenil čtyři oblasti do Ruské federace. Chtěl neutrální Ukrajinu s vládou přátelskou k Rusku. Proto chce z Ukrajiny vzít tolik, aby ho Ukrajina neohrožovala, a zbytek chce neutralizovat. Oblasti, které Rusko anektovalo, nehodlá opustit.
Profesor Petr Drulák vysvětlil, že samotná Ukrajina nepředstavovala pro Rusko hrozbu, ale spíše projekty, do kterých se na Ukrajině pustili Američané, a možnost budování amerických základen. Rusko také vnímalo jako hrozbu rusky mluvící Ukrajince nebo Rusy žijící na Ukrajině, kteří si zaslouží ochranu.
Petr Drulák odmítl srovnání Putina s Hitlerem s tím, že Putin nemá cíle jako genocida nebo světovláda. Hitler chtěl ovládnout Rusko, zatímco Putin původně nechtěl ovládnout ani Ukrajinu a dnes mu jde jen o část Ukrajiny. Metody a ideologie jsou také odlišné. Připustil sice rozpínavost Ruska, ale zároveň poukázal na větší rozpínavost Spojených států amerických. USA mají přes 800 vojenských základen ve světě, zatímco Rusko jich má jen málo. Profesor Drulák říká, že pokud budeme dělat odvážná srovnání, musíme je udělat i s Američany anebo je nedělejme vůbec.
Česká zahraniční politika
Profesor Petr Drulák ostře kritizoval ministra zahraničí Lipavského za to, že nehájí české zájmy, ale přejímá agendu z Bruselu a Washingtonu. Místo aby v zahraničí hájil české zájmy, hájí v Česku zahraniční zájmy. Označil ho za dno české diplomacie a člověka, který rezignoval na české cíle a zájmy. Profesor Drulák se domnívá, že s ministrem Lipavským nemáme respekt ani na Západě, ani mimo něj. Lokaje si nikdo neváží.
Rovněž připomněl, že na zahraniční politice se podílí prezident, premiér a ministr zahraničí. I kdyby se na ministerstvu objevil výjimečný diplomat, s těmito dvěma dalšími by neměl šanci.
Evropská Unie
Profesor Drulák vyjádřil obavy, že se Evropská unie začne rozpadat nenásilně a bez velkého chaosu. Současné personální složení a institucionální nastavení neumožňují změnu. V lepším případě se EU začne rozpadat, v horším případě to povede k vážným konfliktům. Měla by přehodnotit svůj vztah ke Spojeným státům a NATO a být schopna se o sebe postarat sama.
Propaganda a vliv ideologií
Petr Drulák označil Edwarda Bernayse za otce moderní propagandy a synovce Sigmunda Freuda. Ve 20. letech napsal knihu Propaganda a tvrdil, že moderní společnost se musí řídit manipulací s lidmi. Byl nejen teoretik, ale i praktik, který vydělával peníze na kampaních pro korporace. Jeho nejslavnější kampaň byla Pochodně svobody, kde vysvětloval ženám, že cigarety jsou symbolem emancipace. Bernays radil Wilsonovi, jak dostat Ameriku do 1. světové války.
Profesor říká, že tím, jak náboženství přestalo hrát společenskou roli, tak duchovní vakuum vyplňují ideologie. Současný liberalismus a progresivismus má charakter náboženství. Zelené náboženství řadí do liberálně progresivistického mainstreamu.
Petr Drulák se domnívá, že v České republice slouží zahraniční politika jako psychoterapie, kdy se lidé upínají k ideálům, kterým nerozumí. Rozvěšování ukrajinských vlajek v ČR souvisí s únikem před vlastní neschopností a hledáním jakési utopie. Profesor Drulák říká, že propagandě jsou vystaveny všechny středoevropské státy a v žádném středoevropském státě nenajdete tolik ukrajinských vlajek jako u nás.
Domácí politika – Volby – Budoucí vláda v ČR:
Profesor Petr Drulák očekává, že strana ANO vyhraje volby do sněmovny, ale neočekává radikální obrat.
Neočekává, že by přišla vláda, která skutečně provede radikální obrat, který bychom potřebovali. I když strana ANO nebude záviset na nikom z té neslavné pětky, tak si nemyslí, že to je strana, která by byla schopna skutečně otočit zahraničně politický kurz, aspoň tak, jak to udělal Orbán v Maďarsku.
Profesor Drulák se v rozhovoru také dotkl otázek menšin na Ukrajině, korupce, a zamyšlel se nad tím, jak se budou evropští lídři chovat, pokud se Trump domluví s Putinem na ukončení konfliktu. Jeho názory odrážejí kritický pohled na současné politické a společenské dění s důrazem na české zájmy a realistické hodnocení mezinárodních vztahů.
Celý rozhovor si můžete poslechnout zde
Jan Lipavský, Evropská unie, Vladimír Putin, Profesor Drulák, XTV, Xaver Veselý, geopolitika, propaganda