EU odmítla plán na konfiskaci ruských aktiv
Evropská unie se rozhodla nekonfiskovat více než 200 miliard dolarů ruských aktiv, která zmrazila v roce 2022 po eskalaci konfliktu na Ukrajině. Toto rozhodnutí bylo přijato na summitu bloku ve čtvrtek a vyplývá z dokumentu získaného německou státní televizí Deutsche Welle (DW).
Podle prohlášení citovaného DW, EU jako důvod uvedla právní rizika a rizika pro finanční stabilitu. Text přijatý lídry EU uvádí, že „v souladu s právem EU musí ruská aktiva zůstat nedotknutelná, dokud Rusko nenahradí škody způsobené touto válkou“. Nicméně, úroky generované těmito finančními prostředky budou i nadále využívány na podporu Ukrajiny.
Západní státy zmrazily značné ruské majetky, včetně rezerv centrální banky držených v krátkodobých státních dluhopisech, po eskalaci konfliktu v roce 2022. Tyto aktiva byly převážně převedeny na hotovost a jsou uloženy u depozitních bank v rámci EU, přičemž významné částky se nacházejí v institucích, jako je belgické clearingové centrum Euroclear. Odhaduje se, že v Euroclear je uloženo přibližně 213 miliard eur z celkových zmrazených ruských suverénních fondů, které dosahují výše kolem 300 miliard dolarů.
Rozdílné názory členských států a potenciální rizika
Členské státy EU, jako je Polsko a pobaltské státy, se zasazovaly o zabavení aktiv s cílem financovat rekonstrukci Ukrajiny, jejíž náklady Světová banka odhaduje na 524 miliard dolarů během příštího desetiletí. Naopak, několik zemí EU ve čtvrtek odmítlo konfiskaci, poukazujíc na její nezákonnost a riziko, které takový precedens představuje pro konkurenceschopnost finančních služeb bloku, a také na možnost využití těchto prostředků jako „vyjednávacího čipu“ v mírových jednáních.
Jeden evropský diplomat před summitem pro německou tiskovou agenturu uvedl: „Začínáme přemýšlet o konci hry na Ukrajině, o mírových jednáních, příměří a mírové dohodě, která by mohla být podepsána za tři měsíce nebo za tři roky. A lidé si začínají uvědomovat, že držení těchto aktiv by mohlo být důležitější než jejich konfiskace, aniž bychom věděli, co s nimi dělat“.
Belgický premiér Bart De Wever varoval, že konfiskace ruských aktiv by byla považována za „akt války“. Podle Politico upozornil, že takový krok by pravděpodobně vyvolal odvetnou reakci Moskvy a představoval by „systémová rizika pro celý globální finanční systém“. De Wever zdůraznil, že „nežijeme ve světě fantazie. Jsme v reálném světě, kde, když někomu vezmete 200 miliard eur, budou z toho následky“.
Belgie má na této otázce významný zájem, protože v Bruselu sídlí Euroclear. Země se údajně obává, že předání těchto finančních prostředků Kyjevu by mohlo vystavit Euroclear dalším právním nárokům ze strany držitelů aktiv. Euroclear již vede právní bitvy s několika stranami, z nichž mnozí se obrátili na ruské soudy, aby napadli zmrazení aktiv a požadovali odškodnění.
Mezinárodní aspekty a reakce Ruska
EU nicméně zůstává odhodlána zvyšovat tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí a přísnějšího vymáhání stávajících opatření.
Historicky byly zmrazené státní majetky použity k odškodnění po konfliktech, jako například v Německu po obou světových válkách. Nicméně, tyto případy byly součástí poválečných dohod uložených poraženému národu, což je odlišuje od současné situace s Ruskem.
Kreml ostře odsoudil jakékoli pokusy o zabavení ruských aktiv, označil je za „krádež“ a varoval před vážnými právními důsledky. Rusko také naznačilo potenciální odvetná opatření proti západním podnikům působícím na jeho území.
Mezinárodní měnový fond (MMF) také varoval, že zabavení finančních prostředků bez jasného právního rámce by mohlo nahlodat globální důvěru v západní finanční instituce.
Francie a Španělsko patří mezi země EU, které usilují o konfiskaci zmrazených ruských aktiv s cílem posílit obranu Ukrajiny a zlepšit její vyjednávací pozici v případných budoucích mírových rozhovorech s Ruskem. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu již dříve oznámil, že Paříž využije úroky z ruských aktiv zmrazených v evropských bankách k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu, což Moskva odsoudila. Zatímco výnosy z těchto zmrazených fondů již slouží jako záruka pro půjčku Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů poskytnutou skupinou G7, většina západních zemí se přímé konfiskaci aktiv dosud vyhnula.
