Drulák: USA ustupují, Ukrajina v krizi – co čeká Evropu?
V rozhovoru pro pořad "Jak to je" na YouTube kanálu Deník TO hovořil bývalý diplomat a expert na mezinárodní vztahy Petr Drulák o klíčových otázkách souvisejících s Ukrajinou, Spojenými státy a Evropou. Diskutoval o přerušení americké vojenské pomoci Kyjevu, vnitřních problémech ukrajinského vedení i širších dopadech na evropskou bezpečnost a demokracii. Kriticky se vyjádřil k transformaci EU směrem k vojenské unii a upozornil na demokratický deficit nejen v Bruselu, ale i v národních státech. Jaká budoucnost čeká Ukrajinu a jakou roli v tom sehrají USA a Evropa?
Úvodní debata se zaměřila na zprávu o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině ze strany Donalda Trumpa. Drulák zdůraznil, že nic v politice není definitivní, a proto se zdráhá označit tento krok za trvalé ukončení vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem. Nicméně potvrdil, že Trump vyvíjí tlak na "kyjevský režim" po jejich neshodách v Bílém domě, kde se ukázalo, že Ukrajinci nejsou ochotni respektovat Trumpovu "novou linii".
Drulák varoval, že ztráta veškeré americké pomoci by mohla vést k rozpadu celého režimu na Ukrajině. Podle něj si v Kyjevě tento scénář uvědomují a jejich současné úvahy směřují k přehodnocení dosavadní pozice. Tento proces není jen záležitostí prezidenta Zelenského, ale zahrnuje i různé "zájmové skupiny" v zemi, přičemž Drulák naznačil, že Zelenský nemá absolutní rozhodovací pravomoc. Připomněl, že Zelenský byl původně zvolen s mandátem míru a sliboval jednat s Ruskem, což i činil, naposledy ještě v březnu 2022 po invazi.
Vnitřní Opozice a Slábnoucí Pozice Zelenského
Diskuse dále osvětlila faktory, které ovlivnily Zelenského odklon od mírových jednání. Drulák zmínil, že mu "anglosasové" a vnitřní síly oponující jednání s Ruskem dali jasně najevo, že má vést válku. Konkrétně poukázal na Američany financované nevládní organizace, které již v roce 2019 Zelenského varovaly před jednáním s Ruskem bez účasti Spojených států a před obnovením ruštiny jako úředního jazyka. Tyto skupiny nyní pravděpodobně ztratily svůj vliv.
Dále Drulák upozornil na význam milicí pro ukrajinské ozbrojené síly, přičemž tyto skupiny označil různými termíny od "patrioti" přes "nacionalisti" a "ultranacionalisti" až po "banderovci" a "fašisti". Zdůraznil, že reakce těchto sil na omezení americké pomoci bude klíčová, neboť nemusí nutně respektovat západní a americké zájmy.
K oslabování pozice Zelenského přispělo i hlasování v ukrajinském parlamentu o jeho podpoře, které proběhlo nadvakrát a napoprvé nezískalo dostatečnou podporu. Drulák zdůraznil, že mainstreamová média informovala pouze o přijetí rezoluce, ale už ne o prvním neúspěšném pokusu. To podle něj ukazuje, že i síly, které Zelenského podporují, váhaly s jeho jednoznačnou podporou, což signalizuje hroutící se vnitřní podporu. Přestože se podařilo poslance "přinutit" nebo "přemluvit", stalo se tak před Trumpovým ultimátem, a úspěch podobného manévru po něm je nejistý.
Nejasná Role Zelenského a Otázka Míru
Drulák se zamyslel nad tím, zda je Zelenský překážkou míru, jak naznačuje Donald Trump. Přiznal, že s jistotou neví, co Zelenský v současnosti chce, vzhledem k jeho původnímu mírovému mandátu a pozdějšímu odklonu od jednání pod vlivem vnitřních i vnějších sil. Podle Druláka je klíčové spíše to, co Zelenský může, než co chce, protože nemá dostatečné vlastní zdroje k prosazování nezávislé politiky.
Diplomatické Přešlapy a Důsledky Setkání s Trumpem
Drulák, jako zkušený diplomat, komentoval setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě, které označil za "zvláštní" a připomněl podobnosti s návštěvou Macrona. Nicméně zdůraznil, že Zelenský se dopustil závažných porušení diplomatické etikety. Místo aby představil svůj pohled, "zaútočil na víceprezidenta", což bylo podle Druláka nepřijatelné. V kontextu toho, že USA Ukrajinu "živí" a ta je jejich "vazalem a klientem", byla reakce Trumpa z pohledu Američanů pochopitelná.
Drulák také připomněl, že Zelenský měl v USA podepsat dohodu, která byla připravena. Podpis této dohody je podle něj "nutná podmínka" pro jakoukoliv další americkou angažovanost na Ukrajině. Naznačil, že USA mohou preferovat jednání s jiným ukrajinským představitelem než se Zelenským, což potvrzují i výroky některých republikánů v Kongresu, včetně Linceyho Grahama, který vyzval Zelenského ke změně rétoriky nebo k odstoupení. Drulák ironicky poznamenal, že takovíto republikáni, kteří podporují pokračování války, jsou považováni za "přátele Ukrajiny".
Evropská Podpora jako Omezená Alternativa
K Zelenského cestě do Londýna Drulák poznamenal, že ačkoliv se setkal s "oslavami" a audiencí u krále, Evropa nepředstavuje reálnou alternativu k americké pomoci. Evropa sice může nadále poskytovat finanční prostředky, i když "na úkor toho, co Evropa sama potřebuje" a její ekonomická situace není ideální. Nicméně Evropa postrádá strategickou pomoc, zejména know-how v oblasti vedení války, satelitní informace a určité typy zbraní. Drulák pochybuje, že evropské sklady ještě disponují významnými zásobami pro Ukrajinu. Evropa poskytla veškerou "morální podporu", ale její reálné možnosti jsou omezené.
Drulák se kriticky vyjádřil k transformaci Evropy z "mírového projektu" na "válečný projekt", s čímž mnozí, kteří dříve EU podporovali, nesouhlasí. Odhaduje, že evropští voliči nemají zájem o budování evropské armády a prioritizují vnitřní problémy jako migraci a bezpečnost. Domnívá se, že snahy o zvýšení výdajů na obranu, prosazované elitami jako Ursula von der Leyen, která nemá ve vojenských záležitostech "žádnou pravomoc" a její působení v Bundeswehru bylo "katastrofou", se dějí bez skutečné debaty s evropskými voliči. Podobně jako u Green Dealu, rozhodnutí se přijímají v Bruselu bez širšího konsenzu. Drulák je skeptický ohledně reformovatelnosti Evropské unie a nevylučuje její "zhroucení" a následnou potřebu budování "něčeho rozumnějšího".
Národní Obrana versus Evropská Armáda
Drulák odmítá koncept evropské armády jako nerealistický, zejména s ohledem na národní zájmy a armádní kapacity jednotlivých států, přičemž poukázal na to, že Polsko má v současnosti největší armádu z evropských států shromážděných v Londýně a Bruselu. Domnívá se, že státy nebudou ochotny podřídit své armády bruselskému velení. Varuje před "balíčkem" evropské obrany financovaným stovkami miliard eur, který nemusí odpovídat národním potřebám. Místo toho prosazuje budování národní teritoriální obrany s využitím domácího průmyslu po vzoru Švýcarska, které svou silnou obranou odstrašilo potenciální agresory. Kritizuje nákupy drahé zahraniční techniky bez plné kontroly.
Demokratický Deficit a Ohrožení Svobody Slova
Závěrem se Drulák zabýval prohlubujícím se demokratickým deficitem v Evropě, a to nejen na úrovni EU, ale i v národních státech. Kritizoval "měkký" ústup od demokracie, kdy jsou vítězné strany obcházeny, a "tvrdý" ústup, ilustrovaný situací v Rumunsku, kde došlo ke zrušení voleb a kriminalizaci opozičního kandidáta. Vyjádřil znepokojení nad signály z české justice, včetně vyjádření předsedy Ústavního soudu o možné anulaci voleb a verdiktu Nejvyššího soudu v kauze Bednářová, která byla potrestána za odlišné názory. Drulák se shodl na potřebě říci "stačilo" a hovořil o nutnosti "změny režimu", přičemž vnímá "dřímající hněv" občanů a klesající důvěru v mainstreamová média. Pozitivně vnímá rostoucí roli alternativních médií a zdůrazňuje, že Česká republika by se měla orientovat na středoevropskou spolupráci namísto bezpodmínečného následování západních mocností.
Ukrajina, Petr Drulák, USA, Evropa, Zelenskyj, evropská obrana