Narodil se jako Vladimir Iljič Uljanov v Simbirsku na břehu Volhy (dnes Uljanovsk) do vzdělané a společensky aktivní rodiny. Otec byl inspektorem škol a matka pocházela z židovsko-německo-kalmycké rodiny. Lenin byl již od mládí výrazně ovlivněn literaturou a osudy prostých lidí. Zásadním zlomem se stala poprava jeho bratra Alexandra v roce 1887 za účast na přípravě atentátu na cara – tato událost urychlila Leninův příklon k revolučnímu hnutí.

Už jako student práv se zapojil do radikálních aktivit, za které byl poslán do vyhnanství do Kazaně. Práva dokončil externě na univerzitě v Petrohradu. V roce 1895 založil v Petrohradě Svaz boje za osvobození dělnické třídy, a stal se tak jedním z prvních organizátorů marxistického hnutí v Rusku.

Po několika letech vyhnanství a vězení odešel do emigrace v západní Evropě, kde v roce 1900 spoluzaložil časopis Iskra (Jiskra), klíčové médium marxistické opozice. V roce 1903 se na sjezdu Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) postavil do čela bolševické frakce, která se od roku 1912 stala samostatnou organizací.

Říjnová revoluce a vznik sovětského státu

Během první světové války vystupoval proti „imperialistické válce“ a vyzýval k jejímu přerůstání v občanskou revoluci. Po pádu carismu v únoru 1917 se Lenin vrátil do Ruska a publikoval Dubnové teze, v nichž formuloval revoluční plán na převzetí moci sověty. V listopadu téhož roku vedl povstání, známé jako Velká říjnová socialistická revoluce, která znamenala pád prozatímní vlády a začátek bolševické vlády.

Lenin se stal předsedou Rady lidových komisařů a řídil nový stát během občanské války, zahraniční intervence i ostrých konfliktů se svými kritiky. Podepsáním brestlitevského míru ukončil účast Ruska v první světové válce. V roce 1919 založil Komunistickou internacionálu, s cílem šířit revoluci do celého světa.

Byl rovněž autorem zásadních spisů jako Stát a revoluce, Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu nebo Materialismus a empiriokriticismus, ve kterých prohloubil marxistickou filozofii, rozpracoval revoluční taktiku a kritizoval filozofický idealismus.

Nemoc a smrt

Po atentátu v roce 1918, který provedla členka strany eserů Fanny Kaplanová, a sérii mozkových mrtvic v letech 1922–1923, se Lenin stáhl z veřejného života. Zemřel 21. ledna 1924 ve věku 53 let v Gorkách u Moskvy. Jeho tělo bylo nabalzamováno a dodnes spočívá v Leninově mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě.

„Bez revoluční teorie nemůže být ani revoluční hnutí.“
– Vladimir Iljič Lenin, Co dělat?, 1902