Historie
Košický vládní program: Den, kdy se určoval poválečný směr Československa
5. dubna 1945 schválila vláda program, který definoval obnovu republiky, nové politické uspořádání i hospodářské zásahy včetně znárodnění.
Příprava a politický kontext
Přípravy programu probíhaly již v závěrečné fázi druhé světové války, a to prostřednictvím jednání mezi prezidentem Edvardem Benešem a moskevským vedením Komunistické strany Československa (KSČ) v čele s Klementem Gottwaldem. Výsledkem byla dohoda o vytvoření vlády Národní fronty Čechů a Slováků.
Ačkoli bývá uváděno, že program byl schválen v Košicích dne 5. dubna 1945, ve skutečnosti byl podepsán již 29. března v Moskvě. Delegace londýnského exilu přijely na jednání nepřipravené, a tak vedle komunistického návrhu připravovaného Gottwaldem od konce roku 1944 byl projednáván pouze Akční program sociálních demokratů, který však předsedající Zdeněk Fierlinger odmítl.
Základní principy a politická orientace
Košický vládní program představoval výrazný posun orientace Československa směrem k Sovětskému svazu a právně zakotvoval jeho rostoucí vliv. Dokument deklaroval kolektivní vinu pravicových stran a příslušníků německého a maďarského obyvatelstva za rozbití Československa a kolaboraci s nacistickým režimem.
Z politického života byly výslovně vyloučeny některé strany, například Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci), a nebyla obnovena ani Československá národní demokracie. Zbylé politické subjekty pak společně kandidovaly ve volbách v roce 1946 pod hlavičkou Národní fronty Čechů a Slováků.
Znárodnění a konfiskace majetku
V ekonomické oblasti program zdůrazňoval nutnost rychlé obnovy národního hospodářství, nastavení nových sociálních principů a převod majetku tzv. Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů pod národní správu — s výjimkou německých a maďarských antifašistů. Na zkonfiskované půdě měla následně proběhnout pozemková reforma.
Vláda se zavázala postavit před soud „zrádce z řad bankovních, průmyslových a zemědělských magnátů“ a podřídit státnímu vedení klíčové oblasti, jako byly peněžnictví, úvěrový systém, průmysl, pojišťovnictví i přírodní a energetické zdroje.
Ačkoli požadavek znárodnění nebyl v textu výslovně uveden, počítalo se s ním jako s přirozeným krokem a těšil se široké veřejné podpoře. Rozsah znárodnění měl být určen až po osvobození celého území republiky. Majetek nepřátel a zrádců byl podřízen tzv. národní správě, kterou vykonávali jednotlivci nebo kolektivní orgány. Již v červnu 1945 byla vyvlastněna půda zrádců a většina majetku byla v říjnu 1945 zkonfiskována ve prospěch státu.
Zestátnění klíčových odvětví
Znárodnění se realizovalo na základě čtyř dekretů prezidenta republiky ze dne 24. října 1945. Těmito dekrety byl zestátněn klíčový průmysl, potravinářský průmysl, akciové banky a pojišťovny. Ještě předtím byl znárodněn filmový průmysl.
V průmyslu se zestátnění týkalo více než 3 000 podniků, což představovalo přibližně 67 % všech průmyslových závodů a zaměstnávalo 61 % pracovníků tohoto odvětví. Znárodnění finančního sektoru mělo značný hospodářský význam — zestátněny byly všechny akciové i soukromé pojišťovny.
Národní podniky a náhrady za znárodnění
Znárodněné podniky byly postupně slučovány do větších celků a přetvářeny na národní podniky. Do konce roku 1947 vzniklo v průmyslu 321 národních podniků z původních 3 348 zestátněných závodů.
Nárok na náhradu za znárodněný majetek měli pouze ti bývalí vlastníci, kteří nebyli označeni za zrádce nebo nepřátele státu. Většina z nich však nigdy žádnou náhradu neobdržela. Náhrady za znárodněný zahraniční kapitál byly řešeny prostřednictvím mezistátních dohod.
Košický vládní program tak představoval zásadní zlom v poválečném vývoji Československa, který určil politickou orientaci země a položil základy pro rozsáhlé zestátnění a transformaci ekonomiky
-
Kategorie
Historické milníky a osobnosti. -
Hity
65 krát
