Dohnat německé platy? Předvolební pohádka Petra Fialy pro důvěřivé občany
Když premiér Petr Fiala v televizní debatě s vážnou tváří prohlásil, že průměrné mzdy v České republice do čtyř let doženou ty německé, mnozí tento výrok považovali za momentální výpadek soudnosti. Ovšem ani několik dní poté, kdy by se dalo čekat, že premiér svá slova uvede na pravou míru nebo se omluví, na této „vizi“ trvá. Co to vypovídá o jeho chápání ekonomické reality?
Slovní gymnastika a neúnosná vize
Premiér Fiala svůj výrok obhajuje tím, že šlo o „povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení“. Jinými slovy – pokud se všichni více zapotíte, mávnutím kouzelného proutku se česká ekonomika vyšvihne na úroveň jedné z nejvýkonnějších ekonomik světa. Kdo si však udržuje jen základní přehled o stavu české ekonomiky a platebních podmínkách, ví, že takové tvrzení není povzbuzením, ale spíše výsměchem.
Zatímco Němci těží z desetiletí stabilního růstu, robustního exportu a investic do vzdělání či výzkumu, Češi se potýkají s inflací, drahotou a zanedbanými veřejnými systémy. Podpora důchodců? Symbolické drobné. Ocenění práce zaměstnanců? Minimální. Navýšení platů politiků? Tady už se nešetří – zjevně se „německé platy“ už blíží alespoň ve vládních kruzích.
Když populismus mění jméno
Je ironické sledovat, jak snadno dokáže politická rétorika měnit význam slov. Když podobné prohlášení vynese opoziční politik, je ihned označeno za populismus, manipulaci či čisté lhaní. Když to samé vypustí premiér, najednou se jedná o strategickou vizi. Kde je zde objektivní měřítko? Nebo snad platí, že pravda je jen otázkou vládní rétoriky?
Dvě možné „řešení“: realita nebo sci-fi
Podle ekonomů, kteří premiérův výrok rozebrali, existují jen dvě možnosti, jak by mohl Fialův slib fungovat: buď si Němci dobrovolně sníží platy na úroveň těch českých (absurdní představa), nebo česká vláda zajistí astronomické zrychlení ekonomického růstu, investic a životní úrovně. Druhá možnost je však ještě méně pravděpodobná – český stát totiž neprojevuje schopnost ani ochotu efektivně řešit současné problémy.
Spíše to vypadá, že premiér staví vzdušné zámky, zatímco obyčejní lidé se snaží přežít Fialovu drahotu, a to často i za cenu druhého zaměstnání. O jakém „vyšším nasazení“ mluví premiér? Lidé už dávno jedou na plný plyn jen proto, aby si mohli dovolit základní životní potřeby.
Důvěra v politické vedení na dně
Kritika, která se na premiéra snesla, není překvapivá. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, známý svými ostrými výroky, premiérovo prohlášení označil za naprostou absurditu. A není sám. Občané se právem ptají: má vláda skutečně reálný plán, nebo nám vládní představitelé jen servírují stále drzejší lži?
Je čas přestat tolerovat takové absurdní sliby. Nechceme slyšet o „vyšším nasazení“, zatímco platy politiků rostou a běžní lidé žijí od výplaty k výplatě. Premiérův výrok o německých platech není vize – je to výsměch. A jak dlouho to ještě budeme tolerovat?