Dodržování předpisů v armádě není formalita, ale nutnost, pane Foltýne.
V posledních dnech se rozhořela debata ohledně výroků plukovníka Otakara Foltýna, vládního koordinátora strategické komunikace, který zpochybnil důsledné dodržování předpisů v souvislosti s armádními operacemi. Upozornil na to, že lpění na administrativních a právních pravidlech by mohlo být v době „války“ překážkou efektivního jednání. Tento postoj však vyvolává řadu otázek, a především znepokojuje tím, jak volně je nakládáno s pojmem „válka“ a s principy právního státu.
Válka v Česku? Faktická realita a právní rámec
Je důležité připomenout, že Česká republika není ve válečném stavu. Válka je podle ústavního pořádku stav, který by musel být vyhlášen a schválen Parlamentem České republiky. Taková situace však nenastala. Přesto se v některých prohlášeních operuje s termínem „válka“, čímž se vytváří dojem, že je možné obcházet právní normy v zájmu vyššího cíle. Tento přístup je však nejen právně nesprávný, ale také nebezpečný pro principy demokratického řízení státu.
Pravidla a předpisy nejsou překážkou, ale zárukou řádu
Dodržování vojenských, administrativních a právních předpisů není byrokratickou zátěží, ale základním prvkem právního státu. Armáda je pod civilní kontrolou, což znamená, že její činnost podléhá kontrole vládních institucí, parlamentních výborů a dalších dozorových orgánů. Jakékoli zjednodušování nebo obcházení pravidel může vést k vážným důsledkům, zejména pokud by byly vojenské operace prováděny mimo mandát schválený příslušnými orgány.
Zvlášť znepokojivě působí fakt, že k takovému přístupu nabádá právě plukovník Foltýn, který byl v minulosti také náčelníkem Vojenské policie – instituce, která má mimo jiné dohlížet na dodržování vojenského práva a disciplíny. Jestliže osoba s takovou profesní historií nyní otevřeně tvrdí, že přílišná důslednost při plnění předpisů je v některých situacích spíše přítěží, vzbuzuje to otázky o tom, jak jsou v praxi vnímány hranice právního rámce a odpovědnosti.
Transparentnost a odpovědnost jsou klíčové
Pokud dochází k vojenským operacím, musí být jejich průběh a oprávněnost předmětem řádného dohledu. V demokratické společnosti není přípustné, aby se vrcholní představitelé o podobných aktivitách dozvídali až ze sociálních sítí nebo jiných neoficiálních zdrojů. Bezpečnostní výbory, ministerstva a další instituce mají jasně stanovenou roli v řízení a kontrole ozbrojených složek, a jakékoli snahy tuto odpovědnost obejít jsou nepřijatelné.
V právním státě nemůže být vojenská operativa postavena mimo zákonný rámec pod záminkou efektivity nebo mimořádné situace. Každý krok v oblasti obrany a bezpečnosti musí být prováděn s respektem k platným právním normám, jinak se riskuje nejen destabilizace vnitřních procesů, ale také ztráta důvěry veřejnosti v instituce, které mají chránit její bezpečnost.
