Sláva Evropo! Budeme mít drahý plyn – a nebude z Ruska!
Dnes ráno se Evropa probudila do nové reality. Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie, protože 1. ledna 2025 vypršela dohoda mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem. A co teď? Zatímco domácnosti i průmyslové podniky hledí na stoupající ceny energií, politici nabízejí útěchu: „Máme plán.“ Ten však, zdá se, počítá s tím, že vše zaplatí běžný občan.
Alternativní trasy: Drahé a neefektivní?
Ano, tranzit přes Ukrajinu sice skončil, ale máme přece jiné cesty! Turkstream, zkapalněný plyn z Kataru, USA nebo třeba od kohokoliv, kdo nám prodá, ovšem za příplatek. Levné to není, ale kdo by si stěžoval, že? Zvlášť když ten samý ruský plyn teď koupíme přes prostředníky – s pořádnou marží, protože sankce přece musí bolet.
Slovensko, Rakousko, Maďarsko? Tyhle země budou žít „vesele“. Zvlášť Slovensko, které bude muset hledat alternativy asi tak rychle, jako se zvyšuje jejich státní dluh. Ale žádný strach, solidarita EU to jistí. Plynové lodě přece plují a doručí vše – pokud budou mít kde vykládat a kapacita LNG terminálů to zvládne.
Dopady na Česko: Vládní triumf nebo lidová tragédie?
Česká republika si prý může oddechnout. Závislost na ruském plynu klesla, zásobníky jsou naplněny... tedy z 65 %. Co na tom, že loni touto dobou to bylo 88 %. To je přece jen drobný rozdíl! Hlavní je, že zásoby prý vystačí „na několik měsíců“. Kolik přesně? Když venku mrzne až praští, bude to sotva stačit na pár týdnů.
A co na to vláda?
Pan premiér Fiala a jeho kabinet mají jasno. Ještě nedávno se chlubili, jak skvěle zvládli energetickou krizi a jak je Česko díky jejich vedení jednou z nejlépe připravených zemí v Evropě. „Naše zásobníky jsou plné, dokázali jsme snížit závislost na Rusku, zajistili jsme LNG a vytvořili krizové plány,“ opakoval premiér na tiskových konferencích.
Dnes? Ceny plynu porostou, zatímco se venku ještě ani pořádně neochladilo. Co se stane, až teploty klesnou pod mínus deset? Premiér by možná rád znovu prohlásil, že „vše zvládáme,“ ale realita ukazuje opak. Opatření vlády jsou stále jen sliby a krizové plány jako omezení dodávek pro průmysl zní spíš jako příprava na horší časy než skutečné řešení.
„Česko zvládlo energetickou krizi lépe než ostatní země,“ tvrdil premiér ještě před pár týdny. Ovšem otázka zní: Co považuje za úspěch? Dražší plyn, rekordní ceny energií a podniky zavírající výrobu? Hlavně, že kabinet může dál ukazovat na grafy, které dokazují, že jsme „nezávislí“. Na co? Na zdravém rozumu?
Kdo na tom vydělá?
Ukrajina? Přišla o tranzitní poplatky, ale určitě to přežije. Evropa? Přichází o levný plyn, průmysl utíká a ceny stoupají. A Rusko? To si ten „ušetřený“ plyn prodá do Indie nebo Číny – a klidně levněji, protože s EU už nemá starosti. Zejména, KDYŽ TEN SAMÝ PLYN kupujeme od zprostředkovatelů, o mnoho dražší.
Výsledek? Větší hráči průmyslu už kvůli drahým energiím utekli a ti menší buď zkrachují, nebo budou následovat. Běžní lidé, kteří nemají výplaty ve vyšších desetitisících, se potýkají s dramatickými účty za energie. Situace je absurdní – Rusko prodává plyn za levnější ceny jinam, zatímco my platíme prostředníkům za to, co jsme dříve měli přímo.
Evropa tak přichází nejen o levný plyn, ale i o výrobní kapacity a ekonomickou stabilitu. Malí podnikatelé mizí, domácnosti utahují opasky, zatímco zprostředkovatelé si mnou ruce. Kdo ještě věří, že na tom všem někdo kromě Ruska a obchodníků s LNG vydělal?
A co dál?
Pokud přijdou mrazy, bude zkapalněný plyn z USA nebo Kataru tak drahý, že se stane luxusem. Česká vláda nás možná uklidní, že máme zásobníky – otázkou je, na jak dlouho. Výsledek? Domácnosti budou platit více, firmy zavřou nebo odejdou, a všichni budeme slavit, že jsme nezávislí na Rusku.
Takže hurá do toho, Češi! Ušetřili jsme na tranzitu přes Ukrajinu, ale zaplatíme zprostředkovatelům. Zima nás prověří – jak finančně, tak fyzicky. Naše peněženky budou sice prázdné, ale máme aspoň dobrý pocit, že jsme součástí jednotné Evropy.