Komentáře
Referendum jako hrozba? Proč se čeští politici už 30 let bojí vlastních občanů
O EU a NATO nesmíte hlasovat. Politici se bojí vašeho názoru. Referendum zůstává nedosažitelné.
Česká republika se oficiálně hlásí k demokracii, ale když přijde na přímé rozhodování lidí o zásadních otázkách, vládní elity okamžitě couvají. Nejde jen o vládu Petra Fialy – odmítání referenda je konstantou celé polistopadové éry. Žádná vláda – od Klause přes Zemana a Paroubka až po Babiše – nedala občanům právo skutečně rozhodovat o strategickém směřování země.
Článek 2 Ústavy České republiky výslovně říká, že „Lid je zdrojem veškeré státní moci“ a že ji vykonává „prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, anebo přímo.“ Jenže ta „přímá moc“ zůstává od roku 1993 mrtvou literou zákona. Referendum máme v ústavě, ale nikdy jsme nedostali možnost jej běžně použít. To jediné, co se kdy povedlo, bylo referendum o vstupu do EU v roce 2003 – jednorázově, zákonem šitým na míru.
Vládní stanovisko z roku 2021? Zabránit lidem rozhodovat
Návrh zákona o celostátním referendu, který v roce 2021 předložila SPD, byl smeten ze stolu ještě před nástupem Fialovy vlády – odmítnutím Babišovy odcházející vlády. Stanovisko kabinetu označilo návrh za „nevyvážený“, „právně nestabilní“ a „nebezpečný“. Hlavním problémem? Umožňoval by hlasování o mezinárodních smlouvách – tedy i o členství v EU nebo NATO. A to je podle vládních elit nepřijatelné.
Místo rozhodování: modrá nebo zelená zastávka
Zatímco ve Švýcarsku lidé rozhodují o migraci, zahraničních dohodách i důchodové reformě, český občan smí maximálně v místním referendu říct, jestli autobusová zastávka bude modrá nebo zelená. O vstupu do vojenské aliance, přijetí eura nebo přerozdělování migrantů? Nic. Zákaz. Odpor.
V roce 2023 byl předložen nový, komplexní návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Obsahuje mnohé pojistky: minimální počet podpisů (450 000), přezkum Ústavního soudu, účastní kvórum 25 % voličů, časové omezení opakování. Ale i tento návrh výslovně zakazuje hlasování o členství v mezinárodních organizacích. Tedy opět: o EU, o NATO – referendum nepřípustné.
Co říká opozice? SPD váhá, Stačilo! drží linii
Hnutí SPD, které referendum dlouhodobě podporovalo, v posledních měsících začalo couvat. Tomio Okamura připustil, že by „dnes váhal“ s referendem o vystoupení z NATO. Tím otevřel dveře k relativizaci přímé demokracie i ve své vlastní agendě.
Naopak hnutí Stačilo! zůstává jedinou politickou silou, která říká jasně: „Referendum má být možné i o členství v EU nebo NATO.“ Právě kvůli tomuto postoji skončila i jednání o spolupráci se sociálními demokraty, kteří si evropskou a alianční orientaci pojímají jako nedotknutelné dogma.
Referendum není výstup. Je to otázka důvěry
Referendum o EU nebo NATO neznamená automatický výstup. Znamená pouze důvěru v občana, že to dokáže sám rozhodnout. Ne politici, ne diplomaté, ne lobbisté. Občan. Suverén.
Ať už většina řekne „ano“ nebo „ne“, výsledek bude demokratický. Odmítat možnost referenda je jasný signál, že se vládnoucí třída bojí vůle lidu.
Kdo se bojí referenda, bojí se demokracie
Pokud politici tvrdí, že otázky jako EU nebo NATO jsou „příliš složité“ pro občany, pak se ptáme: proč vůbec lidem dovolujete volit vás? A proč se jich nesmíte zeptat, když jde o zásadní směřování země?
Referendum není populismus. Je to forma kontroly moci. A právě proto je pro moc tak nebezpečné.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
113 krát
