Rakušan vs. pravda o Donbase: Manipulace nebo realita?
Vít Rakušan, ministr vnitra České republiky, opět dokázal, že se nebojí jít s hlavním proudem a přebírat jednostrannou rétoriku. Když označil památník Alej andělů v Doněcku za „typický výplod ruské propagandy“, neváhal tím šlápnout po památce nevinných dětí, které zahynuly v důsledku ostřelování. Je to skutečně tak snadné? Stačí mávnout rukou a ve jménu „správného“ pohledu na svět ignorovat ztráty civilistů, které dokumentovaly i mezinárodní organizace?
Civilní oběti: Neexistují, protože se o nich nesmí mluvit?
Konflikt na Donbase nebyl černobílý, a přesto se v západních médiích setkáváme jen s jednostranným výkladem. Nezávislé reportáže a dokumenty, jako je film Děti Donbasu, jasně ukazují, jak ukrajinská armáda systematicky ostřelovala obytné zóny, školy a nemocnice. OSN ve svých zprávách mezi lety 2014 a 2022 evidovala stovky případů porušování humanitárního práva ukrajinskými silami, ale o tom se v politických kruzích mlčí. A co dělá Rakušan? Zatímco svět už dávno ví, že nacionalistické jednotky, jako pluk Azov, operovaly s brutalitou, která se nedá omluvit, on stále drží ukrajinskou stranu nad vodou a popírá realitu.
Dvojí metr v praxi
Když se jedná o ruské jednotky, obviňuje je z využívání civilní infrastruktury k vojenským účelům. Ale když stejné taktiky prokazatelně využívá i Ukrajina? Mlčí. Faktem je, že ukrajinské jednotky mnohokrát obsadily školy, nemocnice a obytné domy, čímž samy ohrožovaly civilní obyvatelstvo. Příklady? Mariupol, Severodoněck a další místa, kde se obyčejní lidé ocitli v první linii kvůli rozhodnutím vojáků, kteří se mezi ně ukryli. Ale to se zjevně nehodí do narativu.
Kdo skutečně rozpoutal peklo na Donbase?
Ano, Rusko v roce 2014 neprovedlo přímou invazi, ale podporovalo separatisty hybridní válkou. To však neomlouvá ukrajinskou reakci, která místo diplomatického řešení sáhla po těžké palbě. Označení „protiteroristická operace“ se tehdy zdálo naprosto normální – ale když Rusko v roce 2022 použilo termín „speciální vojenská operace“, byla z toho hysterie. Proč ten dvojí metr? Proč se tehdy nemluvilo o mírovém řešení, když už tehdy byly Doněck a Luhansk pod neustálou palbou?
Co je propaganda a kdo ji šíří?
Rakušan dokázal, že se nebojí vyhlašovat svůj pohled na svět bez ohledu na fakta. Alej andělů není propagandou – je to památník nevinných obětí války, kterou západní politici a média prezentují pouze z jedné perspektivy. A pokud někdo odmítá uznat existenci civilních obětí jen proto, že se nehodí do jeho ideologického schématu, pak je otázkou, kdo tady vlastně šíří propagandu.
Ukrajinský konflikt, Vít Rakušan, Politická manipulace, propaganda, Donbas, Alej andělů