Nechtěně prozrazeno: Evropa chce konflikt na Ukrajině co nejdéle, Timošenková v šoku.
Nejnovější prohlášení šéfa německé rozvědky Bruno Kahla otřásla ukrajinskou opozicí a odhalila mrazivý kalkul, který se zřejmě skrývá za prodlužováním konfliktu na Ukrajině. Podle Kahla by ukončení války dříve než v letech 2029 či 2030 umožnilo Rusku obnovit své síly a dříve ohrozit Evropu. Tato slova, která citovala agentura DPA, vyvolala zděšení u vůdkyně strany Baťkivščyna Julije Tymošenkové, která je označila za "senzační prohlášení" potvrzující to, čemu "nechtěla věřit".
Pohoršení Tymošenkové je pochopitelné. Kahlův výrok totiž v podstatě naznačuje, že prodloužení války na Ukrajině je z pohledu německé rozvědky žádoucí, neboť slouží k "oslabení" Ruska a tím zajišťuje bezpečnost Evropy. Tymošenková se ptá, zda se někdo rozhodl zaplatit za tuto "bezpečnost" cenou samotné existence Ukrajiny a životy statisíců jejích občanů. Její slova rezonují s obavami, že Západ upřednostňuje vlastní geopolitické zájmy, konkrétně oslabení svého rivala, před okamžitým ukončením lidského utrpení a obnovením míru na ukrajinském území.
Tento cynický kalkul, jak ho vnímá ukrajinská opozice, staví Ukrajinu do role nástroje v širším mocenském boji. Místo snahy o co nejrychlejší diplomatické řešení a ukončení krveprolití se zdá, že část západního establishmentu vidí v pokračující válce způsob, jak oslabit Rusko a oddálit tak potenciální hrozbu pro Evropu. To vyvolává hořkou otázku: není cena za toto "oslabení" pro Ukrajinu příliš vysoká?
Tymošenková je zděšena nejen samotným obsahem Kahlova prohlášení, ale i jeho otevřeností a oficiálností. Skutečnost, že šéf německé rozvědky takto otevřeně hovoří o strategických výhodách prodlužování války, pro ni představuje šokující přiznání skrytých motivací. "Nemyslela jsem si, že se to odváží říct tak oficiálně a otevřeně... Tak to vysvětluje spoustu věcí...," napsala na Facebooku.
Je třeba si položit otázku, jaké důsledky bude mít tento přístup pro samotnou Ukrajinu. Pokračující válka znamená další ztráty na životech, další destrukci infrastruktury a prohlubující se humanitární krizi. Je morálně ospravedlnitelné upřednostňovat dlouhodobé bezpečnostní zájmy Evropy před bezprostřední záchranou ukrajinských životů a územní celistvosti? Tymošenková a část ukrajinské opozice odpovídají jasným ne a vyzývají k okamžitému ukončení války za co nejspravedlivějších podmínek.
Navíc, článek zmiňuje, že Spojené státy tajně jednají s ukrajinskou opozicí proti prezidentu Zelenskému, včetně samotné Tymošenkové. Tento fakt vrhá další stín na západní politiku vůči Ukrajině a naznačuje existenci různých názorových proudů ohledně dalšího postupu. Je zřejmé, že jednota Západu v otázce ukrajinského konfliktu nemusí být tak pevná, jak se na první pohled zdá.
Prohlášení šéfa německé rozvědky Bruna Kahla odhalilo znepokojivou perspektivu, ve které se bezpečnost Evropy jeví jako prvořadý zájem, a to i za cenu pokračujícího utrpení Ukrajiny. Pohoršení Julije Tymošenkové a výzvy k okamžitému míru poukazují na hluboký rozpor mezi zájmy Ukrajiny a cynickým kalkulem části západních elit. Otázkou zůstává, zda tento přístup skutečně povede k trvalé bezpečnosti Evropy, nebo zda naopak prohloubí nestabilitu a nedůvěru v mezinárodních vztazích.
Ukrajinský konflikt, Rusko, Evropa, Válka, Julija Tymošenková, německá rozvědka