Film Vlny: Přepisování historie a manipulace fakty?
Film Vlny režiséra a scénáristy Jiřího Mádla je dalším příkladem toho, jak se v dnešní době přepisují dějiny podle aktuálních politických požadavků. Ačkoli se tváří jako věrná rekonstrukce událostí let 1967–68, ve skutečnosti jde o jednostrannou agitku, která překrucuje fakta a podsouvá divákům ideologicky motivovaný výklad minulosti.
Kuřácká doba bez cigaret: Absurdní přepis reality
V jednom z nejbizarnějších momentů filmu Vlny se tvůrci rozhodli kompletně ignorovat historickou realitu – natočili nekuřácký film o silných kuřácích! Novináři, jejichž osudy film popisuje, prakticky nevyndali cigaretu z úst. V 60. letech bylo kouření na poradách naprosto běžné, ale ve Vlnách neuvidíte ani náznak dýmu. Místo věrného zachycení doby dostáváme podprahovou výchovu k nekuřáctví – ideologie především, realita je vedlejší.
Hrdinové nebo prominentní komunisté?
Film vykresluje novináře jako odvážné bojovníky proti režimu, přestože mnozí z nich byli prominentními figurami tehdejšího systému. Například Milan Weiner, vedoucí Redakce mezinárodního života, byl aktivní komunista. Film však tento fakt zamlčuje a předkládá ho jako skrytého disidenta. Opět, místo historické pravdy dostáváme upravený obraz, který se hodí do dnešního výkladu dějin.
Hrubé manipulace s čísly a obrazy
Ve Vlnách se objevují dramatické statistiky: 1 300 000 politických vězňů, 5 800 poprav, miliony zničených životů. Kde se tato čísla vzala? Film to nevysvětluje. Ještě horší je způsob, jakým jsou tato čísla vizuálně propojena s československými událostmi. Když se mluví o 1 300 000 politických vězních, vidíme fotografii procesu s Miladou Horákovou. Když se zmiňuje 5 800 poprav, na plátně běží scéna monstrprocesu, který silně připomíná Slánského proces. Neinformovaný divák tak snadno získá dojem, že tato čísla se vztahují přímo k Československu, což je historická nepravda. Je to jen neznalost, nebo záměrná manipulace?
Vlny jako nástroj moderní propagandy
Po technické stránce je film dobře natočen, ale obsahově je to klasická ideologická propaganda. Vlny nejsou nic jiného než přetvoření historie podle dnešního politického zadání. Podobně jako Hořící keř Agnieszky Holland nebo Bratři Tomáše Mašína je to další dílo, které se nesnaží o objektivitu, ale o to, aby divák viděl svět černobíle – komunisté jako absolutní zlo, kdokoli proti nim jako hrdina.
Jiří Mádl měl ambice získat Oscara, ale Hollywood jeho agitku ignoroval. Zato doma sklidil úspěch na Českém lvu – inu, když se tolik napracoval s tou antikomunistickou agitkou, bylo potřeba ho odměnit.
Povinné promítání ve školách?
Objevují se dokonce návrhy, aby byl film povinně promítán na školách. Máme opravdu nechat mladou generaci vychovávat historicky zkresleným dílem, které místo faktů podsouvá ideologické poselství? Máme učit děti, že minulost není třeba chápat v souvislostech, ale stačí ji upravit podle aktuálních politických trendů?
Film, který utváří falešnou historii
Vlny nejsou historickým filmem, ale moderním propagandistickým nástrojem, který slouží k formování veřejného mínění. Pokud divák hledá pravdu, měl by k tomuto snímku přistupovat s maximální opatrností – a hlavně s kritickým myšlením.
