Vláda chce sledovat, co čtete na internetu!
Návrh nové vyhlášky, který Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra předložilo 14. března 2025, představuje další krok směrem k masivnímu sledování občanů. Vyhláška mění dosavadní právní rámec (vyhláška č. 357/2012 Sb.) a zavádí rozsáhlé sledování digitální komunikace, především sběr cílových IP adres, čísel portů a detailnější informace o základnových stanicích.
Tato změna je prezentována jako technologická nezbytnost, ve skutečnosti však znamená zásadní zásah do soukromí každého občana.
Vyhláška přináší novou definici tzv. „mobilního identifikačního údaje“, čímž nahrazuje stávající IMSI a rozšiřuje monitorovací mechanismy o nové identifikátory využívané v sítích 5G. Ministerstvo vnitra tvrdí, že se jedná o nutný krok pro zajištění vymahatelnosti práva v digitálním věku, ve skutečnosti se ale jedná o rafinovanou expanzi sledovacích pravomocí, která umožní podrobnější dohled nad každým občanem připojeným k internetu. Z technického hlediska jde o rozšíření státního dohledu nad každým mobilem, tabletem nebo jiným zařízením, které se připojí k síti.
Zásadním a nejkontroverznějším bodem návrhu je zavedení povinnosti pro poskytovatele internetu uchovávat nejen zdrojové IP adresy, ale nově také cílové IP adresy a čísla portů. To v praxi znamená, že stát bude mít detailní přehled o každé navštívené webové stránce. Ministerstvo vnitra tvrdí, že opatření má zabránit předávání velkých balíků nepotřebných dat a zaměřit se pouze na relevantní komunikaci, ale tento argument je naprosto zavádějící. Ve skutečnosti dojde k plošnému sběru dat o internetové aktivitě všech občanů bez rozdílu, čímž se otevírá cesta k potenciálnímu zneužití a šmírování nepohodlných jednotlivců.
Další změnou je povinnost poskytovatelů mobilních sítí uchovávat detailnější informace o základnových stanicích, včetně jejich přesné výšky, azimutu a šířky vyzařovacího úhlu. Policie a ministerstvo vnitra argumentují tím, že tato data pomohou přesněji lokalizovat pohyb osob, například při vyšetřování trestné činnosti nebo pátrání po pohřešovaných osobách. Realita je ale taková, že jde o masové sledování pohybu obyvatelstva, které může být kdykoli použito proti nim. Údaje o poloze mobilních telefonů už dnes hrají klíčovou roli v trestních řízeních, ale jejich rozšířený sběr znamená, že stát bude schopen sestavit extrémně přesný obraz pohybu jednotlivců v reálném čase.
Znepokojivá je také změna frekvence aktualizace dat o základnových stanicích – namísto dosavadní aktualizace jednou za dva týdny budou data sbírána a aktualizována denně. Ministerstvo argumentuje nutností práce s aktuálními daty, avšak ve skutečnosti se tímto opatřením dramaticky zvyšuje schopnost státních orgánů monitorovat jednotlivé občany s dosud nevídanou přesností. Jaký to bude mít dopad na soukromí? Zatímco úřady se tváří, že jde o technickou nezbytnost, je zřejmé, že denní sběr lokalizačních dat zajišťuje především nepřetržité sledování obyvatelstva.
Ministerstvo vnitra se snaží bagatelizovat dopad na soukromí a tvrdí, že nová pravidla mají naopak zvýšit ochranu osobních údajů. Tento argument je směšný. Pokud stát začne shromažďovat záznamy o tom, na jaké webové stránky občané chodí, s kým komunikují a kde se přesně nacházejí, nelze hovořit o ochraně soukromí, ale o jeho systematické likvidaci. Pod záminkou vyšší bezpečnosti se vytváří dokonalý sledovací aparát, který kdykoli může být zneužit. Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra, sice tvrdí, že opatření povedou k cílenějšímu vyšetřování a snížení množství dat, která musí operátoři předávat, ale realita je jiná – data budou shromažďována o všech a jejich objem bude obrovský.
Oprávněné obavy vzbuzuje i plánovaná účinnost vyhlášky, která má vstoupit v platnost již 1. července 2025. To znamená, že do několika měsíců může být každý občan České republiky pod prakticky nepřetržitým digitálním dohledem. Přitom stále není jasné, zda je takto rozsáhlý sběr dat v souladu s evropským právem. Článek iROZHLAS.cz upozorňuje na probíhající soudní spory ohledně uchovávání provozních údajů v EU a není vyloučeno, že i tato vyhláška bude nakonec shledána nelegální. To ale nic nemění na faktu, že jakmile začne být sledovací mechanismus zaveden, jeho odstranění bude extrémně obtížné.
Závěr je jednoznačný: stát se snaží pod rouškou technologického pokroku zavést bezprecedentní sledování svých občanů. Argumentace o „lepší ochraně soukromí“ je jen další obehraná lež. Ve skutečnosti jde o to, aby měl stát absolutní kontrolu nad tím, co lidé dělají na internetu a kde se pohybují. Tento návrh vyhlášky je dalším krokem k digitální totalitě, kde je každý občan neustále monitorován a kde se soukromí stává minulostí. Pokud se občané nepostaví proti, brzy se můžeme ocitnout ve společnosti, kde je každý náš pohyb a kliknutí pečlivě zaznamenáno a analyzováno.
Sledování internetu, sledování webů, stát, digitální totalita