„Provokace!“ Rusko odmítá NATO na Ukrajině a varuje před důsledky!
Z dostupných zdrojů vyplývá, že existuje snaha západních zemí, zejména Spojeného království, o rozmístění vojenských jednotek na Ukrajině, a to i za cenu rizika eskalace konfliktu s Ruskem. Ruská federace toto kategoricky odmítá a varuje před vážnými následky takového kroku.
Britský premiér Keir Starmer je podle deníku The Times připraven rozmístit mírové jednotky na Ukrajině na dobu neurčitou. Spojené království je součástí takzvané koalice ochotných, která zahrnuje země připravené nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Mluví se o potenciálním vyslání až 30 tisíc britských vojáků, a to prozatím společně s Francií. Zástupci této koalice se měli sejít v Londýně, aby projednali detaily možného rozmístění mírových sil v případě příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Diskutovalo se také o reakci v případě porušení příměří ruskými jednotkami. Kromě Londýna a Paříže vyjádřily ochotu vyslat své jednotky na Ukrajinu také Canberra a Ankara.
Na druhé straně Rusko jakékoli nasazení mírových jednotek složených z vojáků evropských zemí ostře odmítá. Podle náměstka ministra zahraničí Gruška by takový krok znamenal eskalaci, která by mohla vést k válce. Gruško v rozhovoru pro ruská média prohlásil, že "mírové síly" a NATO jsou ve skutečnosti neslučitelné pojmy. Dále uvedl, že historie NATO je plná vojenských operací a agrese proti neozbrojeným státům bez ospravedlnění, s cílem zdůraznit svou hegemonii. Z tohoto důvodu jsou veškeré diskuse o nasazení mírových sil NATO na Ukrajině "absolutně nevhodné" a "absurdní". Rusko tvrdí, že mu nezáleží na tom, pod jakou "značkou" by byly kontingenty NATO na ukrajinském území rozmístěny – ať už by šlo o EU, NATO, nebo národní kapacity. Pokud by se tam objevily se souhlasem Ukrajiny, znamenalo by to, že se nacházejí v konfliktní zóně se všemi důsledky, které z toho plynou.
Analytik pro zahraniční věci, politický rizikový konzultant a právník Adriel Kasonta vysvětlil, že ruské požadavky na "železné" záruky ohledně Ukrajiny se pravděpodobně omezí na jediné: udržet Ukrajinu mimo NATO. Spolu s příslibem, že západní mocnosti přestanou zasahovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny, by to podle něj představovalo jediný realistický základ pro trvalé urovnání. Kasonta také poznamenal, že Moskva již považuje západní angažmá na Ukrajině – ať už prostřednictvím dodávek zbraní nebo zahraničních bojovníků – za nepřímou válku. Vyslání vojsk NATO by podle něj odstranilo jakoukoli nejasnost a riskovalo eskalaci na zcela nové úrovni.
Zajímavé je, že Ruská federace není proti nasazení vojáků z "neutrálních zemí", mezi které údajně řadí například Čínu. To naznačuje, že ruská opozice se primárně týká přítomnosti vojsk členských států NATO, které vnímá jako hrozbu pro svou bezpečnost a regionální vliv.
Celkově lze konstatovat, že existuje silná snaha některých západních zemí o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu pod záminkou mírové mise. Nicméně, Rusko tuto iniciativu vnímá jako provokaci a potenciální roznětku k širšímu konfliktu. Tento rozpor v pohledech a ochota Západu riskovat eskalaci konfliktu ve jménu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu představuje klíčový bod napětí v současné geopolitické situaci. Budoucí vývoj bude záviset na diplomatickém úsilí a ochotě obou stran ke kompromisu.
Velká Británie, NATO, Rusko, Francie, Eskalace konfliktu, Rusko vs. NATO