Ilona Švihlíková: Zbrojení jako zvrhlá priorita?
Vláda České republiky čelí bouřlivé diskuzi ohledně plánovaného navýšení výdajů na obranu, což vyvolává zásadní otázky týkající se priorit státu, způsobů financování a potenciálních dopadů na českou ekonomiku a celou společnost. Ekonomka Ilona Švihlíková v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS ostře kritizuje myšlenku masivního zbrojení, označuje ji za "zvrhlou prioritu" a varuje před jejími negativními důsledky.
Podrobné Argumenty Ilony Švihlíkové Proti Zvyšování Výdajů na Obranu:
Švihlíková klade důraz na to, že státní priority by měly být určovány na základě pečlivé a objektivní analýzy rizik a skutečných potřeb české ekonomiky, a nikoliv automatickým navyšováním výdajů v závislosti na hrubém domácím produktu (HDP). Takový přístup považuje za "tupý" a především výhodný pro různé lobbistické skupiny, které mají eminentní zájem na neustálém navyšování zbrojních zakázek.
Zásadní rozpor mezi cíli dekarbonizace a masivním zbrojením. Švihlíková poukazuje na hluboký a evidentní nesoulad mezi snahou o dekarbonizaci ekonomiky, což je proces snižování emisí skleníkových plynů, a současným masivním zbrojením. Zdůrazňuje, že válka a ochrana klimatu jsou protichůdné cíle, které se vzájemně vylučují.
Rovněž vyjadřuje vážné obavy, že by vláda mohla sáhnout do penzijních fondů občanů, aby získala finanční prostředky na pokrytí zvýšených výdajů na obranu. Takový krok by mohl mít velmi negativní dopady na budoucí důchody občanů a celkovou stabilitu penzijního systému.
Místo bezmyšlenkovitého zbrojení a navyšování vojenských výdajů Švihlíková prosazuje aktivní hledání diplomatických cest a konstruktivních řešení mezinárodních konfliktů.
Švihlíková vyjadřuje pochybnosti o skutečné efektivitě zbrojních výdajů a naznačuje, že vojensko-průmyslový komplex nemusí vždy pracovat efektivně a hospodárně. Upozorňuje na to, že některé země s menšími rozpočty na obranu mohou mít ve skutečnosti efektivnější zbraňové systémy a kapacity. Konkrétně poukazuje na to, že i přes obrovské výdaje na obranu mají Spojené státy v některých oblastech méně efektivní zbraňové kapacity než země s menšími rozpočty, jako je například Rusko nebo Čína.
Švihlíková upozorňuje na silný tlak ze strany Spojených států na členské státy NATO, aby neustále navyšovaly své výdaje na obranu. Tento tlak vnímá jako snahu o "vytěžení" finančních zdrojů pro Spojené státy a současně získání lukrativních zbrojních zakázek pro americké firmy.
Systematické vytváření podmínek pro dlouhodobé a významné zvyšování cen energií v rámci Evropské unie, které je důsledkem politiky takzvaného Green Dealu, brzdí investice a ohrožuje energetickou stabilitu. Firmy totiž nemají jistotu, jak se budou ceny energií vyvíjet a zda bude vůbec energie v budoucnu dostupná.
Kritika absence dopadových studií u Green Dealu. Švihlíková kritizuje nedostatečné a chybějící dopadové studie v rámci Green Dealu a dalších regulací Evropské unie. Tento stav považuje za nezodpovědné vládnutí a varuje před možnými negativními důsledky na ekonomiku a životní úroveň občanů.
Švihlíková se důvodně obává, že by vláda v případě, že se rozhodne prosadit zvýšené výdaje na obranu, mohla přistoupit k privatizaci zbývajících částí veřejného sektoru, zejména zdravotnictví a penzijního systému. Varuje také před rizikem, že by se vláda mohla pokusit získat potřebné finanční prostředky přímo z penzijních fondů občanů.
Ilona Švihlíková v závěru svého rozhovoru zdůrazňuje, že by se Česká republika neměla bezhlavě podvolovat tlaku na navyšování výdajů na obranu, aniž by provedla důkladnou analýzu vlastních potřeb a rizik a vyvinula maximální úsilí o diplomatické řešení mezinárodních konfliktů. Označuje takové bezhlavé navyšování výdajů za "placení výpalného vojensko-průmyslovému komplexu" a varuje před negativními důsledky pro českou ekonomiku a společnost.
NATO, Zbrojení, Ekonomika, vojenské výdaje, penzijní fondy, Ilona Švihlíková