Hazard s budoucností, Vláda vyčerpala klíčovou finanční rezervu.
Vláda Petra během necelých tří měsíců roku vysála téměř veškerou vládní rozpočtovou rezervu, určenou pro letošní rok, která činila pouhých 7,88 miliardy korun. Tento bezprecedentní krok, který přichází navzdory loňské zkušenosti se zářijovými povodněmi, kdy kvůli vyčerpané rezervě nebylo z čeho čerpat pomoc, jasně dokazuje naprostou ignoranci vlády vůči základním principům zodpovědného hospodaření.
Kabinet se k tomuto kroku uchýlil, aby z rezervy uhradil šest miliard korun na navýšení výdajů na obnovitelné zdroje energie (POZE). Tímto krokem vláda nepřímo přiznala podhodnocení státních výdajů na tuto oblast. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil tento postup ostře kritizuje a poukazuje na to, že využití rozpočtové rezervy pro tento účel není ani rozumné, ani zodpovědné, neboť rezerva má sloužit ke krytí nepředvídaných výdajů. V tomto případě se však o nepředvídané výdaje jednat nemůže, neboť tento problém byl mnohokrát diskutován, a tedy předvídán již během schvalování rozpočtu.
Ministerstvo financí navíc odmítlo uvést, kolik peněz v rezervě skutečně zbývá a nepotvrdilo ani informace o dalším čerpání 900 milionů korun na podporu dostupnosti bydlení, což by znamenalo, že v rezervě zbývá méně než miliarda korun. Tento netransparentní přístup dále prohlubuje pochybnosti o zodpovědném nakládání s veřejnými financemi.
Kritika se ozývá i ze strany Národní rozpočtové rady, která upozorňuje, že rozpočtová rezerva nemá krýt mandatorní výdaje, o nichž vláda ví dopředu, jako je tomu v případě obnovitelných zdrojů energie. Rada sice připouští, že se nejedná o nelegální použití rezervy, ale zároveň zdůrazňuje, že nejde o nejlepší rozpočtovou praxi. Podle Víta Hradila by vlády měly vytvářet rozpočty „realisticky“ s ohledem na platnou legislativu, a nikoliv stylem „přání otcem myšlenky“. Takovéto postupy snižují standardy transparentnosti a kvality hospodaření státu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura sice slibuje, že se plánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 241 miliard korun nezvýší. Vedle šesti miliard z rezervy počítá s čtrnácti miliardami z nespotřebovaných výdajů Ministerstva průmyslu. Národní rozpočtová rada však upozorňuje, že tyto nespotřebované výdaje nejsou žádné volné peníze, ale nerealizované výdaje z minulosti, jejichž utracení zvyšuje výdaje v daném rozpočtovém roce, respektive zvyšuje deficit. Tento manévr tak budí dojem účelového ohýbání pravidel s cílem zamaskovat skutečný stav veřejných financí.
Opozice nešetří kritikou. Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpuštění celé vládní rozpočtové rezervy v necelé první čtvrtině roku za jasný důkaz toho, jak upřímná je péče Petra Fialy o bezpečnost země. Poukázala na to, že prostředky, které mohly být využity na posílení bezpečnosti v době zvýšených geopolitických rizik, byly použity na sanaci předvídatelných výdajů, které vláda záměrně nezahrnula do rozpočtu, aby opticky snížila jeho deficit.
Je alarmující, že vláda, poučena loňskými povodněmi, kdy nedostatek rezervy zkomplikoval pomoc postiženým, se dopouští stejné chyby znovu. V letošním rozpočtu sice bylo vyčleněno 10 miliard korun na odstraňování důsledků loňských povodní, ale zatím z nich nebyly uvolněny žádné prostředky. Pokud by Českou republiku postihla podobná pohroma i letos, pravděpodobně by musela přijít na řadu novela státního rozpočtu, což by znamenalo další narušení stability veřejných financí.
Vláda Petra Fialy a ministr financí Zbyněk Stanjura tak prokazují nejen nedostatek předvídavosti a zodpovědnosti, ale i znepokojující tendenci k netransparentnímu a riskantnímu nakládání s veřejnými prostředky. Tento přístup ohrožuje finanční stabilitu státu a zpochybňuje důvěryhodnost vlády v očích občanů i odborné veřejnosti. Je nejvyšší čas, aby vláda přehodnotila svůj přístup a začala hospodařit s ohledem na dlouhodobou prosperitu a bezpečnost země.
