Donald Tusk: premiér, který volá po válce
Zdá se, že Evropa se ocitla ve spirále nekonečného zbrojení a touhy po konfrontaci, kterou neřídí rozum, ale bezmezná posedlost válkou. Nejnovější slova polského premiéra Donalda Tuska jsou jasným důkazem, že v Bruselu převládá mentalita vojenské eskalace nad diplomatickým řešením. Místo hledání cest k zastavení konfliktu na Ukrajině slyšíme jen vyzvání k tvrdému poražení Ruska a zbrojení v obrovských rozměrech.
Donald Tusk: premiér, který volá po válce
Na summitu evropských lídrů v Bruselu se polský premiér Donald Tusk vyjádřil jasně – Evropa musí Rusko tvrdě a rozhodně porazit. Bez jakéhokoli náznaku diplomatického řešení otevřeně vyhlásil novou fázi vojenského závodu, v němž podle něj Rusko nakonec prohraje, stejně jako kdysi Sovětský svaz. Podle Tuska nastal čas, kdy se evropské odhodlání k obraně musí proměnit v činy a koordinovat obranné schopnosti jednotlivých zemí. Jinými slovy – místo míru se chystáme na válku.
Evropa se žene do zkázy
V době, kdy se svět potýká s ekonomickými krizemi, sociálními nepokoji a rostoucími cenami energií, se evropští politici rozhodli investovat biliony do zbraní namísto do svých vlastních občanů. Iniciativa "ReArm Europe" pod vedením Ursuly von der Leyenové je jasným signálem, že Evropská unie už nemá zájem o diplomacii, ale pouze o vojenskou dominanci.
Tusk dokonce podpořil návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na evropský jaderný deštník. Máme se tedy připravit na závody v nukleárním zbrojení? Má Evropa, která se ještě nedávno chlubila tím, že je kontinentem míru, skutečně směřovat k militarizaci ve stylu studené války?
Nejsme přáteli míru, jsme architekti destrukce
Namísto toho, aby evropští lídři hledali diplomatické výstupy z krize, vnucují občanům myšlenku, že jediná cesta k míru vede skrze ještě větší zbrojení a eskalaci. Z historie však víme, že zbrojení nikdy nevedlo k míru, ale pouze k dalším konfliktům.
Donald Tusk tvrdí, že Rusko prohraje tento závod stejně jako Sovětský svaz. Jenže Sovětský svaz nepadl v důsledku zbrojních závodů, ale kvůli vnitřním ekonomickým problémům a tlaku vlastních občanů. Dnes ale Evropa riskuje stejný osud – namísto posilování ekonomiky a životní úrovně ohrožujeme vlastní stabilitu nesmyslnými investicemi do zbraní.
Válka nepřinese vítězství, pouze větší utrpení
Ačkoliv evropští politici rádi poukazují na svou "obrannou" strategii, ve skutečnosti se stávají hlavními protagonisty eskalace konfliktu. Místo toho, aby Evropa sloužila jako platforma pro diplomacii a hledání východisek z krize, směřuje k roli vojenské velmoci, která staví zbraně nad lidské životy.
A to je tragédie naší doby. Evropská unie, kdysi symbol spolupráce a společného budování prosperity, se dnes proměnila v továrnu na zbraně a propagandistický aparát válečného průmyslu. Pokud se rychle nevrátíme k diplomacii a hledání skutečného míru, zaplatíme za svou vojenskou posedlost cenu nejvyšší – dalšími lidskými životy.
