Rozhovory & debaty
Drahé potraviny dál sužují Čechy. Naděje na pokles cen je v nedohlednu
Ceny v obchodech neklesají. Proč jsou drahé potraviny realitou i po zpomalení inflace? Ekonomka Švihlíková vysvětluje, co trápí české spotřebitele.
Ceny potravin a inflace v České republice: Hledání příčin a dopadů na domácnosti
Ceny potravin a inflace v České republice: Co skutečně trápí spotřebitele?
V posledním vydání pořadu CNN Prima NEWS zazněl podrobný rozbor aktuální situace ohledně cen potravin a inflace v České republice. Komentář ekonomky Ilony Švihlíkové přinesl širší souvislosti i kritický pohled na to, jak lidé inflaci skutečně vnímají a proč je současná cenová hladina pro mnohé domácnosti nadále velmi zatěžující.
Česká republika se v březnu potýkala s meziroční inflací na úrovni 2,7 %, což je stejná hodnota jako v únoru. Toto číslo sice naznačuje zpomalení tempa růstu cen oproti předchozím obdobím, avšak pro mnoho lidí v České republice, zejména v období kolem Velikonoc, zůstávají citelně vysoké ceny potravin, které v březnu 2024 oproti březnu 2023 výrazně vzrostly.
Vajíčka jako symbol zdražování
Jedním z nejvýraznějších symbolů zdražování a zároveň Velikonoc se stala vajíčka. Jejich cena v Česku vzrostla nejvíce v rámci Evropské unie, mezi únorem a březnem o 20 % a meziročně dokonce o 40 %. Existuje několik faktorů, které k tomuto nárůstu přispěly. Jedním z nich je ptačí chřipka, která způsobila nedostatek vajec ve Spojených státech, což vedlo ke zvýšené poptávce po evropských vejcích. K tomu se přidala i domácí poptávka spojená s velikonočními svátky. Zajímavým pohledem na situaci je srovnání cen u zemědělců a v maloobchodních řetězcích. Zatímco zemědělci dodávali vajíčka zhruba za 3,30 - 3,40 Kč za kus, v obchodech se cena za jedno vajíčko pohybovala kolem 7 Kč.
Není inflace jako inflace: Pohled na cenovou hladinu
Ekonomové a veřejnost vnímají inflaci často odlišně. Zatímco oficiální statistiky se zaměřují na meziroční změnu, tedy procentuální přírůstek cen, pro běžné lidi je podstatnější celková úroveň cen, kam se posunula po období vysoké inflace mezi lety 2021 a 2023. Tato "velká inflace" způsobila výrazný posun cenové hladiny výše. Ačkoli se některé ceny, například pohonných hmot, snížily a kompenzují tak nárůst cen potravin, není pravděpodobné, že by se cenová hladina u klíčových komodit vrátila na úroveň let 2020 nebo 2021. Lidé tedy nežijí s procentuálními přírůstky, ale s novými, vyššími cenami. Interpretace inflační míry může být pro lidi frustrující, protože naznačuje, že problém končí, zatímco realita většiny domácností je jiná.
Česká republika v kontextu celosvětové "krize životních nákladů"
Vysoká úroveň cen a krize životních nákladů trápí velkou část vyspělého světa. Cestovatelé mohou být šokováni vysokými cenami i v zahraničí, například pivem v Bruselu za 10 € nebo ve Spojených státech až za 20 dolarů. Češi mají navíc historicky pocit, že je u nás draho, ať už je objektivní situace jakákoli. Velká pocovidová inflace byla vnímána jako okamžik, kdy si na vysoké ceny stěžovali i ti, kteří běžně nemusejí řešit každou korunu.
Situace v České republice v letech 2021-2023 byla specifická. Země vstoupila do covidové éry s relativně nízkou cenovou hladinou ve srovnání s úrovní svého ekonomického rozvoje a HDP. Velká inflace tuto mezeru "jednorázově" dohnala a srovnala cenovou hladinu na úroveň odpovídající bohatství země. Tento vývoj nebyl plánovaný a stal se navzdory očekáváním, že měnová politika bude schopna takovým pohybům bránit. Zatímco Česká republika svou cenovou hladinu "dohnala a stabilizovala", jiné země s většími nerovnováhami, jako například Maďarsko (zdražení potravin o 55-56 % mezi lednem 2022 a lednem 2025) nebo Polsko (33 % ve stejném období), zažívají mnohem silnější proinflační tlaky. Česká republika se s 26% zdražením potravin ve stejném období nachází zhruba v polovině zemí Evropské unie.
Specifika českého maloobchodního trhu s potravinami
Český maloobchodní trh s potravinami vykazuje několik specifických rysů, které jsou výjimečné i v evropském kontextu. Je zde obrovská hustota nadnárodních řetězců, která je navíc velmi vlastnicky koncentrovaná. Působí zde řetězce z různých zemí, například nizozemské, německé nebo britské, vedle českých, jako jsou KOP, JIP nebo Makro. Zatímco Polsko zabránilo většině řetězců přejít do zahraničních rukou a pečlivě si opečovávalo národní řetězce, v Česku hraje tuto roli s omezenými možnostmi družstvo KOP.
Dalším velmi výrazným specifikem je mimořádně vysoké procento potravin prodávaných v rámci slevových akcí. Dlouhodobě se jedná o zhruba 60 %. To vede k otázce, jaká je v takovém případě "normální" cena. Je možné, že slevová cena je ve skutečnosti ta normální a cena bez slevy zahrnuje vysokou marži. Tento systém je pro spotřebitele velmi nepřehledný, matoucí a dle názorů některých nevytváří zdravé prostředí. Na tuto nepřehlednost slevových akcí již upozorňoval i Antimonopolní úřad, který některé řetězce kritizoval za matoucí praktiky.
Ohledně konkurence na maloobchodním trhu existují různé pohledy. Jeden názor tvrdí, že navzdory vysoké koncentraci nadnárodních řetězců je český trh naopak velmi konkurenční právě díky přítomnosti a vzájemné soutěži mnoha silných hráčů. Toto pojetí naznačuje, že malá konkurence nemusí být tím nejzásadnějším problémem. Český spotřebitel je vnímán jako někdo, kdo umí kalkulovat a srovnávat ceny.
Příčiny a výhled do budoucna
Současné ceny jsou výsledkem kombinace poptávkových a nabídkových faktorů. S návratem k růstu reálných mezd začaly dominovat poptávkové tlaky.
Otázka, zda se máme těšit na lepší časy, je složitá a souvisí i s politickou kulturou. Krize životních nákladů měla například ve Spojených státech dopad i na politické dění. Vysoká inflace by měla vést k zamyšlení nad fungováním konkurence na trzích v Česku a rolí regulačních úřadů, jako je ÚOHS a RU.
Zatímco roční míra inflace se snižuje, realita vysokých cen, zejména potravin, zůstává pro české spotřebitele zásadním tématem. Návrat k nižší cenové hladině z období před "velkou inflací" je nepravděpodobný. Česká republika se tak, podobně jako řada dalších vyspělých zemí, vyrovnává s výraznou krizí životních nákladů.
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
24 krát
