Komentáře
Utahování šroubů nebo návrat do minulosti? Jak vláda plánuje kriminalizovat svobodné informace
Představte si situaci: fotografujete nádraží, zachytíte přepravu vojenské techniky směřující na východ, sdílíte fotku na sociálních sítích – a než se nadějete, může vám hrozit až pět let vězení. Zní to absurdně? Možná. Ale přesně takové scény by mohly být realitou, pokud projde novela trestního zákoníku, kterou schválila vláda.
Nejasnosti, gumovost a strach
Novela zavádí nový trestný čin, jehož cílem je postihovat lidi za shromažďování a šíření „neutajovaných, ale důležitých informací“. Už samotný termín „neutajovaná, ale důležitá informace“ by mohl být adeptem na cenu za právnický nesmysl roku. Co to vlastně znamená? Jak má obyčejný člověk posoudit, že jeho činnost „ohrožuje bezpečnost“? A není náhodou cílem, aby se lidé raději báli mluvit, sdílet informace, nebo vůbec myslet jinak?
Neurčitost zákona totiž přímo vybízí k zneužití. Zatímco klasické vyzvědačství se týká utajovaných informací, tato novela míří na běžné občany, kteří by mohli „nechtěně“ narazit na citlivé téma. Výsledkem může být úplně nový druh autocenzury: lidé se budou bát, že nevinný rozhovor s cizincem, příspěvek na sociálních sítích nebo sdílení fotografie je přivede před soud.
Vláda si šije bič na kritiky
Je snad náhoda, že tento zákon přichází v době, kdy sílí nesouhlas s vládními kroky? Ať už jde o podporu vojenských konfliktů, zvyšující se náklady na život nebo jiné nepopulární rozhodnutí, nová legislativa nabízí elegantní způsob, jak umlčet kritiky. Nepohodlný aktivista? Obviníte ho z předávání „neutajovaných, ale důležitých“ informací. Zvědavý novinář? Trestní stíhání za sdílení „citlivých“ dat. Občanský disident? Přesně to samé. Gumový paragraf dovoluje ohnout realitu podle potřeby.
Největší podporu samozřejmě nachází tento paskvil v pětikoalici. Není divu – koalice, která se stále častěji chová, jako by vládla spíše lidu poslušnému než svobodnému, dělá další krok směrem k upevnění svého vlivu. A opozice? Ta, jak se zdá, zůstává (až na výjimky) tichá.
Historie se opakuje
Novela až příliš připomíná nechvalně známý § 5 zákona č. 150/1969 Sb., podle kterého byli v socialistickém Československu stíháni lidé za „přečiny proti zájmům socialistické společnosti“. Tehdy stačilo mít nešťastnou větu v dopise, nevhodný kontakt s cizincem nebo kritický komentář k režimu, a o politický proces bylo postaráno. Teď to ale máme zabaleno do modernějšího obalu „boje za bezpečnost“.
„Neutajované, ale důležité informace“: co to vůbec je?
Zákon navíc ignoruje zásadní otázku: jak má občan rozpoznat, co spadá do této kategorie? Máme snad všichni studovat bezpečnostní strategii státu? A pokud ne, nejsme rovnou vystaveni riziku, že se kdykoliv staneme obětními beránky v nějaké vykonstruované kauze?
Je také jasné, že zákon cílí na konkrétní skupiny. Například na ty, kdo kritizují současný kurz směrem k vojenskému napadení Ruska a snaží se upozorňovat na fakta, která vláda nechce slyšet. Tento nový paragraf jim elegantně zavře ústa. Stačí jediný příspěvek na Facebooku a už vám na dveře může zaklepat policie.
Bezpečnost jako záminka
Vláda argumentuje „novými výzvami“ a potřebou chránit bezpečnost Česka. Ve skutečnosti si ale jen vytváří nástroj na to, jak umlčet jakoukoliv nepohodlnou opozici. Historie nás naučila, že podobné zákony nejsou nikdy o bezpečnosti – vždy jsou o moci a jejím udržení.
2026: Orwell se směje
Pokud novela projde, začne platit od 1. ledna 2026. V praxi to znamená, že už za dva roky se můžeme ocitnout ve společnosti, kde bude lepší držet hlavu skloněnou, mlčet a doufat, že si vás státní aparát nevšimne. Pokud se do té doby neozveme, může být pozdě. Stačilo.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
847 krát
