Komentáře

Tajné hry s volbami: V pozadí operace proti opozici, cílí na jejich vyřazení?
Tři schůzky, žádné důkazy – přesto se rozjíždí mediálně-zpravodajská kampaň, která by mohla ovlivnit samotný průběh voleb. Kdo tahá za nitky?
Volební kampaň se ještě ani naplno nerozjela – a už tu máme zinscenovanou aféru, která má potenciál přepsat pravidla hry. Ne demokratickým hlasováním, ale policejně-zpravodajským zásahem do svobodné soutěže politických sil. Záminka? Schůzky tří politiků s íránským velvyslancem. Cíl? Diskreditace, trestní stíhání, a pokud to půjde – vyloučení z voleb.
Zapomeňte na důkazy. Zapomeňte na otevřenou debatu. Tahle hra se hraje ve stínu. Pomluvy, úniky, podsouvání „náznaků“ a „podezření“. Vše se odehrává přes osvědčený aparát – novinářku se zpravodajským zázemím, influencera s přístupem k údajně uniklým dokumentům, a teď už i Český rozhlas, který v podcastu „Vinohradská 12“ převzal roli prodloužené ruky této operace.
A co se vlastně stalo? Filip Turek, Kateřina Konečná a Václav Klaus potvrdili, že se sešli s íránským velvyslancem. Nic víc. Žádné peníze, žádné dohody, žádné tajné protokoly. Jen diplomatická schůzka – která se v jiném případě běžně nazývá „standardním výkonem mandátu“.
Jenže právě to je cílem operace – udělat z běžné schůzky důkaz o kolaboraci, připravit půdu pro spekulace o napojení na „nepřátelské režimy“, vyvolat mediální paniku, a nakonec spustit scénář „ochrany demokracie“ – tedy v krajním případě: zákaz kandidatury.
Tento scénář není výmyslem – je to spekulace, která už se šíří v podhoubí bezpečnostních kruhů, médií a aktivistických struktur.
Je to jednoduché: když nezabírá cenzura, je třeba opozici zlikvidovat jinak. Když nestačí umlčet názory, je třeba zpochybnit samotné právo kandidovat. Když máte „podezření“ a „neověřené zprávy“, ale loajální novináře, můžete zničit kohokoli.
Podivné načasování, opakování frází o „hledání spojenců Íránu a Ruska“, obvinění bez důkazů. A k tomu petice s výzvou prezidentovi a vládě, aby odtajnili zprávy tajných služeb. Až příliš dobře to připomíná postup, kdy bezpečnostní aparát nejprve nasype do médií spekulace, poté se odvolá na veřejný tlak – a nakonec se připraví půda pro politický zákaz.
Ať už je cílem těchto operací cokoliv – jedno je jisté. O demokracii tu dávno nejde. Jde o to, kdo bude smět kandidovat. Kdo bude smět mluvit. Kdo bude smět vůbec existovat v politickém prostoru.
Můžeme se bavit o tom, zda to dělá celá zpravodajská služba, nebo jen její „zdivočelé“ křídlo. Ale výsledek je stejný – zpravodajská hra s přímým cílem ovlivnit výsledek voleb ještě před jejich konáním.
Pokud se tahle spirála nezastaví, může mít jediný výstup: opozice obviněná z vlastizrady, zakázaná kandidatura, a ti, kdo zůstanou, budou jen ti „správní“.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
75 krát