Šokující verdikt z Německa: Za upravený obrázek dostal novinář podmínku. Svoboda slova? Jen pro vyvolené!

Svoboda slova? V Německu dnes jen prázdná fráze. Redaktor konzervativního média Deutschland-Kurier David Bendels byl odsouzen k sedmi měsícům vězení s podmínkou. Důvod? Zveřejnil satirický meme. Ano, pouhý obrázek s textem. V moderní evropské zemi, která si hraje na baštu demokracie, to stačilo k tomu, aby byl člověk postaven před soud a donucen se omlouvat mocným.

Jeho „zločin“ spočíval v tom, že zveřejnil fotografii ministryně vnitra Nancy Faeserové, na které místo původního nápisu „We Remember“ drží ceduli s textem: „Nesnáším svobodu projevu.“ Ostré? Možná. Ale přesně od toho přece máme svobodu slova – abychom mohli kritizovat politiky, zvlášť když svými činy tuto svobodu podkopávají.

Německý soud to však viděl jinak. S odkazem na paragraf 188 trestního zákoníku, který chrání politiky před „urážkami“, vynesl rozsudek jako z jiného století: podmínka, dvouletá zkušební doba a povinnost napsat omluvu mocné ministryni. V zemi, která si hraje na demokracii, se novinář omlouvá politikovi za to, že ho kritizoval. Tohle není právní stát. Tohle je soft-totalita ve jménu korektnosti.

Bendels se nevzdává. Jeho slova by měla zaznít i u nás:

„Tento rozsudek nepřijímáme. Budeme bojovat všemi legálními prostředky za svobodu tisku a projevu – důsledně, pevně a za každou cenu potřebnou k zachování demokracie v Německu.“

Ale jakou demokracii má vlastně na mysli? Tu, kde za „nesprávný názor“ jdete před soud? Tu, kde se policejní razie konají kvůli příspěvkům na sociálních sítích? Tu, kde o vině nerozhoduje spravedlnost, ale urážlivost mocných?

A tady přichází na řadu český kontext. Tohle je ten „Západ“, kam nás chce za každou cenu dovléct premiér Petr Fiala. To je ten hodnotový ráj, o kterém mluví ve svých proslovech. Západ, kde se „boj proti dezinformacím“ stal výmluvou pro cenzuru. Kde „obrana demokracie“ znamená umlčení opozice. Kde satira končí obžalobou.

A my se máme ptát: Tohle chceme? Chceme žít ve světě, kde i humor podléhá schválení? Kde se svoboda smí používat jen tehdy, když se to hodí vládní garnituře? Kde politika je posvátná kráva a občan jen dojná?

Demokracie bez svobody slova je jen loutkové divadlo. A jestli se dnes trestá mem, zítra to může být tweet. Pozítří článek. A pak už jen mlčení.

Přestaňme si lhát do kapsy. Pokud nebudeme chránit svobodu projevu pro všechny – i pro ty, se kterými nesouhlasíme – pak si nezasloužíme žádnou.