Europoslankyně Nerudová znovu šokuje výrokem o americkém osvobození. Konečná reaguje slovy o neznalosti a politickém kalkulu.
V televizním duelu na CNN Prima NEWS se střetly dvě europoslankyně – Danuše Nerudová (STAN) a Kateřina Konečná (KSČM). Debata se zvrhla ve vysoce emotivní a místy osobně vyhrocenou výměnu názorů, jejímž úvodním tématem byl výklad historie osvobození Československa v roce 1945. Právě zde si Danuše Nerudová znovu „stoupla na hrábě“ s výrokem, který už jednou vyvolal silnou vlnu nevole: „Američané, ti nás skutečně osvobodili. Rusko to rozhodně nebylo, paní Kateřino Konečná.“
Konečná reagovala nevěřícně: „Děláte si teď srandu, nebo vážně taková neznalost u bývalé rektorky?“ a připomněla historická fakta, která Nerudová následně uznala jen částečně, když připustila: „Tisíce padlých Rusů při osvobození nerozporuju.“
Historická realita vs. politická rétorika
Danuše Nerudová se podobným výrokem neblýskla poprvé – už dříve na veřejnosti tvrdila, že nás „osvobodili Američané“, za což si vysloužila kritiku nejen z levé části politického spektra, ale i ze strany veřejnosti. Opoziční politička Jana Maláčová (SOCDEM) komentovala slovy: „Buď je to strašlivá neznalost, anebo revize historických událostí tak, aby se ti to politicky hodilo. Oboje je nepřijatelné.“ Tomio Okamura (SPD) připojil ironické video s komentářem: „Podle vládního STAN tuto zemi osvobodili Američané.“
Připomeňme fakta: Sovětská armáda skutečně osvobodila většinu území tehdejšího Československa. Američané se podle dohod velmocí zastavili na demarkační linii v západních Čechách. Praha byla osvobozena až 9. května 1945 vojáky 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Koněva.
Zde se nabízí otázka: Jde o nepochopení, neznalost, nebo záměrnou politickou stylizaci Danuše Nerudové do „proamerické“ pozice? Je rozdíl mezi tím, kdo osvobodil například Plzeň (americká armáda), a tím, kdo osvobodil zbytek republiky včetně hlavního města.
Osvobozování podle ideologie?
Tvrzení Nerudové může být chápáno jako politický kalkul v duchu současné protiruské rétoriky, avšak historií se podle všeho ohýbat nemá. Snaha vytlačit Rusko z dějin Československa může být sice politicky výhodná v některých kruzích, ale v akademické sféře, které Nerudová dlouho patřila, by měla převažovat faktografie nad ideologií.
Nabízí se paralela s výrokem Václava Havla, který kdysi připustil, že „dějiny píší vítězové“. Dnes to však spíš vypadá, že dějiny přepisují ti, kdo chtějí být vítězi v politickém boji.
Kontext širší debaty
Celý střet mezi Nerudovou a Konečnou se netýkal jen historie. Vedle toho se obě političky ostře střetly ohledně hodnocení členství ČR v EU, fungování Evropského parlamentu i osobních výpadů. Nerudová hájila Evropskou unii jako „nejúspěšnější bezpečnostní projekt“, zatímco Konečná varovala před nekompetencí Evropské komise a negativními dopady Green Dealu na české občany. Osobní rovina debaty nakonec přebila věcnou diskuzi, když Konečná označila Nerudovou za „největší dezinformátorku v zemi“, zatímco Nerudová obviňovala svou kolegyni z „chození po ruských a íránských ambasádách“ namísto práce pro občany.
Výrok Danuše Nerudové o tom, že „nás osvobodili Američané“, nelze hodnotit jinak než jako hrubě zavádějící. Bez ohledu na současné geopolitické klima, historická fakta zůstávají neměnná. A právě od bývalé rektorky by se čekalo spíše objektivní vyjádření než účelové přepisování historie. Pokud mají voliči věřit jejímu „prosazování zájmů Česka v Evropském parlamentu“, měli by mít jistotu, že chápe, jaké události naši zemi formovaly. Zatím to ale tak úplně nevypadá.
